55 / 68
227
Ces Urol 2015; 19(3): 225–228
KAZUISTIKA
statě adenokarcinom pT1c. V bioptických vzorcích
prostaty byly pozitivní válečky z obou laloků, jed‑
nalo se o středně diferencovaný adenokarcinom
s Gleasonovým skóre 3+3. Pacient byl onkologem
indikován k chemoterapii pro seminom varlete.
V dubnu a květnu roku 2006 podstoupil dva cykly
monoterapie karboplatinou. Dále v červnu a čer‑
venci 2006 následovala radioterapie karcinomu
prostaty.
Hladiny nádorových markerů kolorektálního
karcinomu a tumoru varlete v říjnu 2014 byly nor‑
mální, hladina PSA byla 0,004 ng/l. Taktéž scinti‑
grafie skeletu a provedená CT vyšetření vyloučila
recidivu tumorů či rozvoj metastáz.
Od doby stanovení diagnózy prvního ze čtyř
výše popsaných tumorů uplynulo již 46 let a pa‑
cient je nyní prost symptomů kteréhokoliv z nich.
DISKUZE
Synchronní malignity jsou definovány jako ná‑
dory, které se objeví současně nebo do šesti měsí‑
ců od diagnózy první malignity a musí se vyloučit
metastáza předchozích tumorů. Malignity, které
jsou diagnostikovány mimo šestiměsíční interval,
jsou považovány za asynchronní či metachronní.
Náš případ tak splňuje kritéria synchronní duplicity
urologických malignit a asynchronní kvadruplicity.
Dle našich informací nádorová kvadruplicita s da‑
nými typy nádorů nebyla dosud v české literatuře
popsána. Výskyt kvadruplicitních tumorů je v lite‑
ratuře uváděn méně než ve 0,3 % (3). Mechanizmy
související s výskytem vícečetných malignit nejsou
dosud zcela objasněny. Byly zvažovány některé
faktory, jako třeba rodinná zátěž, imunologické
a genetické defekty, dlouhodobá expozice karci‑
nogenům (4), radio či chemoterapie nebo dialýza
(5). Většina vícečetných primárních malignit je
pravděpodobně výsledkem náhodných muta‑
cí. Častější nález multiplicitních malignit může
souviset s rostoucím průměrným věkem popu‑
lace a zlepšením diagnostických technik. Jednou
z nejčastěji se objevujících malignit u pacientů
s vícečetnými primárními tumory je karcinom
prostaty, který je často náhodně nalézán při pitvě
starších mužů. CT břicha a pánve je součástí vy‑
šetřovacího protokolu před zahájením terapie kar‑
cinomu prostaty, často tak například detekujeme
asymptomatické synchronní renální karcinomy
s incidencí signifikantně zvýšenou oproti předpo‑
kladu u normální polupace (6). Další nejběžnější
nonurologickou malignitou diagnostikovanou
po primárním urologickém tumoru je kolorektální
karcinom (7).
Většina vícečetných primárních malignit je dia‑
gnostikována v pokročilých stadiích, spíše asyn‑
chronních než synchronních. Tento výsledek může
být vysvětlen nízkou compliance při dispenzarizaci
a podtrhuje tak důležitost komunikace mezi paci‑
entem a ošetřujícími lékaři. Každý pacient musí být
informován o riziku rozvoje sekundárních malignit
po léčbě prvního nádoru a o důležitosti hlášení
jakýchkoliv nových symptomů, které se objeví.
Časná detekce dalších primárních malignit umožní
rychlou odpověď s léčebným záměrem. Otázka
rozsahu terapie, především u synchronních více‑
četných malignit, ale zůstává zatím otevřená. Ačkoli
léčba synchronních malignit se neliší od standardní
léčby individuálních malignit a obecně se výsledky
léčby také neliší (8), je zásadou, že terapie každé pri‑
mární malignity nesmí být agresivnější než terapie
solitárních tumorů. Studií zabývajích se například
dlouhodobým přežitím a stanovením prognostic‑
kých faktorů u pacientů s vícečetnými primárními
malignitami ale zatím není mnoho (9), proto přesný
rozsah terapie zůstává často nejednoznačný.
ZÁVĚR
S rostoucím množstvím poznatků o léčbě
nádorových onemocnění se procentuálně stále
zvyšuje počet pacientů, kteří jsou dlouhodobě
bez známek recidivy. Proporcionálně tak přibývá
pacientů, u kterých se může vyvinout následná
jiná malignita. Do budoucna je proto potřeba
dalších studií, které odhalí rizikové a prognostické
faktory vícečetných primárních malignit a sta‑
noví léčebné postupy. Protože jedině správně
zvolená léčebná strategie nám umožní pomoci
a neuškodit.