15 / 68
193
Ces Urol 2016; 20(3): 192–194
VIDEO
SOUHRN
Procházková K, Hora M, Eret V, Stránský P, Ürge T,
Pitra T, Hošek P, Ferda J, Hes O. Otevřená resekce
papilárního renálního karcinomu kategorie cT2a.
Úvod:
Papilární renální karcinom je druhým
nejčastějším renálním tumorem. Tumor má cha‑
rakteristický vzhled na předoperačním CT/MR vy‑
šetření, s typickým extrarenálním růstem a pravi‑
delným kulovitým, cystu (kategorie Bosniak IIF–III)
napodobujícím vzhledem (1, 2, 3, 4). Nejvíce je
toto vyjádřeno u papilárního renálního karcinomu
typu 1 dle Delahunta (PRK1) (5), který má zároveň
ze skupiny PRK nejlepší prognózu. Resekce tumoru
je v těchto případech jednoznačně preferovanou
metodou. V individuálních případech lze bezpečně
odstranit resekcí i tumor kategorie cT2.
Soubor, metodika:
Na našem pracovišti bylo
v období od 1/2007–1/2016 odoperováno celkem
1629 tumorů ledvin. Ve 148 případech (9,1%) se jed‑
nalo o PRK. Z nich 100 představovalo PRK1 (67,6%
všech PRK, 6,1% všech tumorů ledvin), ostatní byly
PRK2 (14/148–95%), onkocytický PRK (oPRK) –
(19–12,8%) a not otherwise specified (NOS) –
(15–10,1%). OPRK není ještě WHO klasifikací 2016
uznán, PRK NOS jsou tumory blíže nezařaditelné.
Výsledky:
Preferovanou metodou ve všech
skupinách pravidelných cystických lézí rostoucích
exofyticky byla vždy resekce – u PRK1 až 80,7%.
Pro srovnání, poměr resekcí provedených za toto
období devíti let ze všech 1629 tumorů ledvin byl
48,4%. WHO (ISUP) Grade 1 byl nejvíce zastoupen
u PRK1, v ostatních skupinách byl naopak nejvíce
zastoupen grade 3 – u PRK2 až v 78,6%. Tříleté
přežití bez progrese v našem souboru bylo 97,1%,
u PRK2 pak 44,1%, oPRK – 85,4%, NOS – 69,9% (4).
Progrese PRK1 byla zatím v našem souboru sledo‑
vána pouze ve třech případech, a to vždy po nefre‑
ktomii. Ve dvou případech pro objemné tumory 145
a 180 mm, stage cT2b a cT3a a v jednompřípadě se
jednalo o nádorovou duplicitu při tumoru sigma‑
tu. V souboru PRK2 s progresí se jednalo ve dvou
případech o cytoredukční výkon, dále ve dvou pří‑
padech pak nastala progrese po resekčním výkonu
a v jednom případě po nefrektomii.
Video prezentuje 44letého, obézního muže
(BMI 30,8), s hmatným renálním tumorem při dol‑
ním pólu levé ledviny. Velikost tumoru byla dle CT
vyšetření v největším rozměru 10 cm. Tumor rostl
extrarenálně, měl pravidelný kulovitý tvar, klinicky
ve stadiu cT2a. R.E.N.A.L. skóre 9a (6). Byla provedena
translumbální resekce tumoru s dobou klampování
hilu 7 minut a krevní ztrátou 100 ml. Preparát byl
na řezu okrově zbarvený, typicky křehký, měl 639 g
a histologicky byl verifikován papilární renální kar‑
cinom typu 2 dle Delahunta (PRK2) nezasahující
nikde do resekční linie. Pacient je v současné době
bez recidivy tumoru ledviny (doba sledování – 32,4
měsíce), avšak je léčen pro metastazující karcinom
prostaty.
Závěr:
Papilární renální karcinom je možné ve
většině případů díky jeho typickému extrarenální‑
mu růstu bezpečně řešit resekcí. V individuálních
případech také ve stadiu cT2a. U histologicky veri‑
fikovaných PRK2 je nutno pacienty po resekčním
výkonu pečlivě sledovat vzhledem k prokázanému
vyššímu malignímu potenciálu.
KLÍČOVÁ SLOVA
Grade, papilární renální karcinom, obezita, pro‑
gnóza, resekce.
SUMMARY
Procházková K, Hora M, Eret V, Stránský P, Ürge
T, Pitra T, Hošek P, Ferda J, Hes O. Open resection of
papillary renal cell carcinoma category cT2a.
Introduction:
Papillary renal cell carcinoma
(pRCC) is the second most common renal tumour.
The tumour has a characteristic appearance on
preoperative CT/MR imaging, with typical extra‑
renal growth and a regular, cyst imitate (category
Bosniak IIF–III), spherical shape (1, 2, 3, 4). These
characteristics are most pronounced in pRCC type
1 according to Delahunt (5). This type of tumour
also has the best prognosis in this group of tu‑
mours. Resection of the tumour is unambiguously
the preferred method in these cases. In individual
cases it is also possible to safely remove a tumour
in category cT2 using resection.
Material and methods:
In our department
1629 renal tumours were surgically treated in a peri‑
od of 9 years (1/2007–1/2016). 148 cases (9.1%) were
pRCCs, of which 100 represented pRCC types 1