Table of Contents Table of Contents
Previous Page  71 / 86 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 71 / 86 Next Page
Page Background

71

Ces Urol 2016; 20(1): 68–72

KAZUISTIKA

bez městnání v dutém systému oboustranně, bez

známek kolekcí para i perirenálně, močový měchýř

byl po mikci bez rezidua. V sedimentu moči byl již

nález bez erytrocytů, hodnota urey 6,6 mmol/l,

kreatininu 95 umol/l, tlak 135/85 mm Hg, 85 pulzů

za minutu. Subjektivně se pacient cítil velmi dobře.

Další sledování pacienta bude probíhat v rámci

běžných urologických kontrol u jeho ambulantního

urologa, u něhož je léčen a sledován pro benigní

hyperplazii prostaty.

DISKUZE

K poranění ledvin dochází nejčastěji působením

extrakorporálního přímého násilí na přední stěnu

břišní. Jak již bylo uvedeno, podkovovitá ledvi‑

na je uložena níže v retroperitoneu, před velkými

cévami se spojuje dolními póly obou segmentů

vazivovým můstkem a cévní zásobení bývá velmi

variabilní. U našeho pacienta tak působila kinetická

energie odmrštěného pláště pneumatiky na stě‑

nu v podbřišku, energie se přenesla přes měkké

tkáně a střeva na vazivový můstek ledviny, který

narazil přes velké cévy na tvrdou přední stěnu ob‑

ratlů bederní páteře. Následovalo difuzní krvácení

z parenchymu přerušeného můstku a z atypických

přímých spojek z velkých cév pro dolní segmenty.

Krvácení vytvářelo objemný hematom v levém

retroperitoneu za levým segmentem podkovy

a makroskopicky vyklenovalo zadní list peritonea

vlevo od závěsu mezenteria. Samotná podkovovitá

ledvina a její variabilní cévní zásobení může totiž

z důvodů anatomických abnormalit působit obtíže

během jak elektivního, tak i akutního operačního

výkonu. Standardní zobrazovací diagnostickou

metodou, která nám může poskytnout dostateč‑

ný přehled o anatomickém uspořádání daných

struktur a určit stupeň poranění, je kontrastní CT

vyšetření s pozdními skeny. Podle doporučení EAU

guidelines je indikováno CT vyšetření v případě

tupého poranění u pacienta s makroskopickou

hematurií a u pacientů bez makroskopické hema‑

turie s hemodynamickou nestabilitou. Samotné

ultrasonografické vyšetření nám nepodá tolik po‑

třebných informací jako kontrastní CT vyšetření

a je spíše indikováno při kontrole lézí parenchymu

a perirenálních kolekcí u pacientů ve fázi sledování.

V případě našeho pacienta prokázalo kontrastní CT

vyšetření masivní aktivní krvácení z obou dolních

pólů segmentů ledviny a objemný hematom. Paci‑

enta jsme indikovali k operační revizi pro evidentní

nález pokračujícího krvácení podle CT vedoucí, jak

se později ukázalo, k hemodynamické nestabilitě.

Peroperačně jsme pak identifikovali i aktivní krvá‑

cení z pólových cév, což odpovídá čtvrtému stup‑

ni poranění ortotopických ledvin podle stupnice

American Association for the Surgery of Trauma

(AAST renal injury grading scale).

Samotné operační řešení nebylo snadné právě

z důvodu uvedených anomálií a difuzního prokr‑

vácení okolních tkání. Dostupné zahraniční literární

zdroje popisující trauma podkovovité ledviny se‑

stávají pouze z jednotlivých kazuistik. Operační

řešení a přístup jsou tudíž voleny individuálně.

Murray a spol. popisují nutnost autotransplantace

podkovovité ledviny do malé pánve s nutností

přechodné dialýzy (4). Samaniego a spol. popisují

odložený operační přístup pro přetrvávající mak‑

roskopickou hematurii při poranění horního pólu

pravého segmentu podkovovité ledviny (5). Edith

a spol. předkládají kazuistiku, v níž úspěšně řeší

krvácení při roztržení můstku podkovovité ledviny

superselektivní embolizací (6).

V našem případě byla indikována laparotomie.

Za standardní přístup k můstku podkovovité ledvi‑

ny považujeme přístup přes zadní peritoneum (7).

Při revizi dolního pólu pravého segmentu ledviny

jsme použili laterokolický přístup, kdy se podařilo

celý pravý segment poměrně přehledně uvolnit,

částečně ho z retroperitonea vyluxovat kraniálním

směrem a bezpečně ošetřit krvácení. Vlevo jsme

zvolili přístup v místě prosvítajícího hematomu.

Preparaci a ošetření krvácení usnadnil samotný

hematom, který prakticky oddělil dolní pól seg‑

mentu od okolních struktur a po jeho odsátí nebyla

nutná náročná preparace.

Sledování pacienta v časném pooperačním

období je standardní. Sestává se z opakovaného fy‑

zikálního vyšetření břicha, sledování krevního tlaku

a pulzů, monitorace renálních parametrů, diurézy

a celkového klinického stavu pacienta. V případě