72 / 100
318
Ces Urol 2016; 20(4): 317–325
ORIGINÁLNÍ PRÁCE
obě skupiny pacientů vykazovaly výrazně vyšší
poškození DNA ve spermiích než kontroly (t-test,
v obou případech p < 0,001), zatímco s pomocí
Halospermu se podařilo prokázat zvýšení hla‑
din fragmentované DNA oproti kontrolám pouze
u skupiny mužů s neplodností (p < 0,001). Z hod‑
not kometového testu v kontrolním souboru byla
stanovena hladina poškození 32 % Tail DNA jako
horní mez tolerančního intervalu indikující snížený
fertilizační potenciál.
Závěr:
Kometový test se osvědčil jako vhod‑
ná doplňková metoda ke standardnímu vyšetření
kvality spermatu.
KLÍČOVÁ SLOVA
Fragmentace DNA, Halosperm, kometový test, ne‑
plodnost, spermie.
SUMMARY
Novotná B, Svobodová L, Čechová M, Jarolím L,
Chocholatý M, Bagryantseva Y, Macek M Sr.,
Macek M Jr. Our first experience with the comet
assay in the study of sperm DNA integrity.
Major statement:
Based on published data,
the authors highlight the importance of assess‑
ment of spermDNA integrity in the investigation of
causes of infertility. Information is complemented
by our own experimental results obtained by com‑
et assay and commercial kit Halosperm.
Aim:
Abnormalities in chromatin arrangement
and/or structure of the sperm DNA can signifi‑
cantly reduce the fertilizing potential of individuals,
even in cases with normal results of conventional
sperm analysis. Therefore, evaluation of spermDNA
integrity is currently emphasized in identifying
the causes of male infertility. For this purpose, we
decided to use comet assay and a commercially
available test Halospermwith the aim to compare
the two methods in the investigation of control
subjects and patients with fertility disorders.
Patients and Methods:
Conventional semen
analysis was performed in 32 control subjects,
24 men with infertility and 26 men with vascular
disorders of male genital organs, and then the
levels of DNA fragmentation in the sperm were
examined using the comet assay and Halosperm.
Results:
Correlation analysis confirmed good
agreement between the results of both methods
(Pearson coeficient r =0.241; p< 0.05); unlike the
comet assay, the results of Halosperm correlated
well with spermmotility (r =0.4365; p<0.001). While
comet assay showed significantly higher sperm
DNA damage in both groups of patients than in the
controls (t-test, both p< 0.001), Halosperm dem‑
onstrated increased levels of fragmented DNA
over control values only in the group of men with
infertility (p< 0.001). From the results of comet as‑
say in the control group, 32% of fragmented DNA
per sperm was determined as the upper limit of
the tolerance interval indicating a reduced fertiliz‑
ing potential.
Conclusion:
The comet assay has proven to be
a useful complementary method to the standard
examination of sperm quality.
KEY WORDS
Comet assay, DNA fragmentation, Halosperm, in‑
fertility, sperm.
………
ÚVOD
Uvádí se, že přibližně 10–15 % párů v reprodukč‑
ním věku má problémy s početím potomka, při‑
čemž mužský faktor je zodpovědný za téměř 50%
případů neplodnosti (1, 2). Lze předpokládat, že
toto procento se bude dále zvyšovat v důsledku
nepříznivých změn v životním stylu a oddalování
reprodukce do vyššího věku. Konvenční analýza
semene, tj. stanovení koncentrace, pohyblivosti
a morfologie spermií v ejakulátu, umožňuje od‑
halit některé zásadní příčiny mužské neplodnosti.
Nicméně normální spermiogram ještě nemusí ga‑
rantovat dostatečný fertilizační potenciál, neboť
zhruba 15 % neplodných mužů nevykazuje při vy‑
šetření základních parametrů semene odchylky od
normy (3, 4). V posledních letech přibývá důkazů,
že k reprodukčnímu neúspěchu mohou významně
přispívat poruchy v organizaci genetického materi‑
álu spermií (5, 6). Během zrání spermatických buněk