18 / 86
18
Ces Urol 2016; 20(1): 16–22
PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK
vislostech s jeho nemocemi, psychickým stavem,
aktuální vztahovou situací, atd. (1).
V léčbě ED bychom měli postupovat podle
aktuálních Gudelines Evropské urologické asociace,
ve kterém jsou terapeutické modality rozděleny do
třech kategorií. První linii léčby představují inhibito‑
ry fosfodiesterázy typu 5 (PDE5i), použití podtlako‑
vých přístrojů a aplikace rázové vlny nízké intenzity.
Druhou linii léčby ED představuje intrakavernózní
aplikace prostaglandinu E1 a do třetí linie řadíme
implantaci penilní protézy (13).
RÁZOVÁ VLNA
Novou slibnou modalitou v léčbě ED se jeví vyu‑
žití rázové vlny (shock wave – SW) nízké intenzity.
Rázová vlna se v medicíně používá v mnoha
oborech, v urologii například při léčbě nefrolitiá‑
zy. Jako rázovou vlnu označujeme zvukovou vlnu
s určitou energií. Od ultrazvuku se SW liší velikostí
své amplitudy a zatímco pro ultrazvuk je typická
periodická oscilace, rázová vlna je charakterizována
jednotlivým pulzem (obr. 1). Pojem terapie rázo‑
vou vlnou tak odkazuje na mechanické tlakové
rázy, které se v tkáních lidského těla šíří jako vlny.
Zatímco k rozbití ledvinových kamenů využíváme
vlny s vysokou energií, jejichž cílem je způsobit
destrukci kamene, v léčbě poruch erekce a jiných
oblastech využíváme rázové vlny s nízkou energií,
jejichž cílem je naopak regenerace tkání (14). Při
průchodu cílovým orgánem působí rázové vlny
jako přechodné mikromechanické síly, vyvolávající
několik biologických změn.
Rázová vlna s nízkou intenzitou energie se vy‑
užívá k léčebné aplikaci v oblasti měkkých tkání
i kostí a k mírnění bolesti. V urologii je používaná
pro stimulaci tkání a mírnění bolesti v léčbě poruch
erekce, chronické prostatitidy, benigní hyperplazie
prostaty a Peyronieho choroby (15, 16, 17).
Jedním z hlavních účinků je neovaskularizace
s hojením chronických zánětů, podporou tvor‑
by kolagenu a regenerací tkáňové fibrózy, které
mají dlouhodobý efekt, a dále tlumení a snižování
bolesti, vazodilatace a svalová relaxace s efek‑
tem krátkodobějším. Bylo zjištěno, že rázové vlny
s nízkou energií způsobí ve tkáni mechanický
tlak a mikrotraumata, což vede k uvolnění an‑
giogenetických faktorů, vyvolávajících ve tkáni
neovaskularizaci a dochází ke zvýšení krevního
průtoku. Tato metoda byla nejdříve využívaná
při hojení chronických ran, periferní neuropa‑
tie a k léčbě ischemie srdeční tkáně. Následně
byl předpokládaný obdobný efekt vyzkoušen
a úspěšně použit i v topořivých tělesech penisu.
Jako první s použitím rázové vlny v léčbě ED přišel
profesor Yoram Vardi (18, 19, 20).
V souvislosti s léčbou ED jsou používané fo‑
kusované a radiální extrakorporální rázové vlny.
Na trhu existuje několik přístrojů s různými systé‑
my pro generování rázových vln. Jedná se vždy
o některou ze tří základních technologií, u foku‑
sovaných vln viz a) až c), u radiálních vln viz d)
(22, 23, 24):
a) elektrohydraulické rázové vlny – pro generování
rázových vln využívají jiskrový výboj a reflektor
pro fokusaci rázových vln,
b) elektromagnetické rázové vlny – princip je ob‑
dobný jako u a), pouze jako zdroj rázových vln
se používá elektromagnetická cívka,
c) piezoelektrické rázové vlny – jako zdroj SW se zde
využívají piezo-keramické krystaly, které excituje
proud o vysokém napětí, na základě čehož tyto
expandují o několik milimetrů podél svých os
a generují tlakovou vlnu,
d) mechanicky generované rázové vlny – přístroje
využívají balistický princip generování SW, kdy je
tlaková volna tvořena pomocí projektilu urych‑
leným stlačeným vzduchem, kinetická energie
Obr. 1.
Charakteristika rázové vlny (24)
Fig. 1.
General profile of shockwave (24)
P+