44 / 100
290
Ces Urol 2016; 20(4): 285–292
DOPORUČENÉ POSTUPY
léčiva na bázi antidiuretického hormonu, nejčastěji
desmopresin.
Léčba noční polyurie
Nefarmakologická léčba
Farmakoterapie by měla být zahájena po komplex‑
ním vyšetření a měla by být spojena s úpravou
životního stylu a dietními opatřeními. Zejména
je třeba upravit příjem tekutin – je doporučován
minimální příjem tekutin po 19. hodině.
Farmakologická léčba
U některých pacientů lze využít léčbu diuretiky po‑
dávanými v podvečer („tea-time diuretics“) (10, 11).
Smyslem léčby je snížení objemu extracelulární te‑
kutiny eskalací diurézy ještě před ulehnutím k spán‑
ku, a tím snížení nabídky extracelulární tekutiny
během noci. Vzhledem k relativní bezpečnosti
a velmi rychlému nástupu účinku je nejčastěji vy‑
užíván furosemid, který inhibuje reabsorbci sod‑
ných a chloridových iontů nejenom v proximálním
a distálním tubulu, ale i v Henleově kličce. Dávková‑
ní musí být individuální (nejčastěji 20–80 mg), po
titraci dávky dle účinku se doporučuje laboratorní
kontrola vnitřního prostředí.
Základemmedikamentózní terapie je však léč‑
ba desmopresinem, syntetickým analogem an‑
tidiuretického hormonu vazopresinu, který hraje
důležitou úlohu v objemové a osmolalické regulaci
extracelulární tekutiny lidského organizmu. Zvyšuje
koncentrační schopnosti distálního tubulu nefronu,
a tím snižuje objem produkované moči.
Doporučená denní dávka desmopresinu je
60 μg před spaním, podaná sublingválně. Není-li
tato dávka po jednom týdnu dostatečně účinná,
lze ji zvýšit na 120 μg sublingválně a následně na
240 μg sublingválně, vždy v týdenních intervalech.
Nežádoucí účinky léčby desmopresinem
Hyponatrémie
Z hlediska iontových poměrů, dochází při podání
desmopresinu ke zvýšení sekrece kalciových iontů
do moči a poklesu sekrece iontů draslíku do moči.
Není dotčena sekrece iontů sodíku do moči, ale
vzhledem k retenci molekul vody dochází k rela‑
tivní diluční hyponatrémii a k poklesu osmolarity
krevního séra.
Riziko závažné hyponatrémie zvyšuje konko‑
mitantní medikace diuretiky, tricyklickými antide‑
presivy, inhibitory vychytávání serotoninu (SSRI),
chlorpromazinem, carbamazepinem, loperami‑
dem, nesteroidními antiflogistiky.
Všichni pacienti by měli být také poučeni o pro‑
dromech hyponatrémie – bolestech hlavy, nauzee
a insomnii, přírůstku na váze a otocích.
Léčba desmopresinem by měla být u riziko‑
vých pacientů a pacientů starších 65 let zahájena
při monitorování hladiny nátria v séru. Natrémii
je doporučováno kontrolovat tři dny po začátku
terapie a po každém zvýšení dávky desmopresinu
a dále kdykoli během léčby, kdykoli to lékař pova‑
žuje za nutné. Léčba desmopresinem by neměla
být zahajována nebo by se v ní nemělo pokračovat
u nemocných s hyponatrémií <130 mmol/l.
Léčba poruch jímací funkce močového měchýře
Léčba poruch jímací funkce močového měchýře
spočívá v režimových opatřeních a behaviorální
léčbě a dále především v léčbě farmakologické.
Z režimových opatření se využívá především
úprava pitného režimu před spaním, behaviorál‑
ní léčbu představuje především trénink kapacity
močového měchýře.
Farmakologická léčba je založena jednak na
myorelaxaci detruzoru, jednak na ovlivnění afe‑
rentních vjemů z oblasti dolních močových cest.
K těmto účelům je používána celá řada anticho‑
linergik a nově také beta-3-sympatomimetikum
mirabegron. Tato farmaka se v České republice
z hlediska úhrad dělí do tří skupin, přičemž možnost
preskibce preparátu vyšší skupiny je podmíněna
nedostatečným účinkem nebo výskytem nežá‑
doucích účinků preparátu skupiny nižší:
◼◼
1. skupina: anticholinergika 1. generace
◾◾
ditropan
◾◾
propiverin
◾◾
trospium
◼◼
2. skupina: anticholinergika 2. generace
◾◾
tolterodin
◾◾
fesoterodin