30 / 68
202
Ces Urol 2015; 19(3): 201–209
ORIGINÁLNÍ PRÁCE
KLÍČOVÁ SLOVA
Maligní lymfom, lymfom urogenitálního traktu,
lymfom varlete, imunochemoterapie.
SUMMARY
Kovářová D, Vokurka S, Dolejšová O, Hora M,
Kuntscherová J, Kreuzberg B, Chudáček Z. Uro‑
genital lymphoma.
Aim:
The aim of this report is to describe the
issue of lymphomas of urological organs through
the analysis of our own patients.
Methods:
At the Departement of Urology in
Pilsen the diagnosis of malignant lymphoma oc‑
cured in ten patients in the period 2010 till 2015. We
performed a retrospective analysis of the diagnos‑
tic process, disease course and outcome. Histology
for confirmation of the diagnosis was obtained by
surgical operation or targeted biopsy. The patients
were thereafter treated by immunochemotherapy
R-CHOP (rituximab, cyklophoshamid, vincristine,
adriamycin/doxorubicin, prednisone) or R-COP
(without doxorubicin).
Resluts:
Most frequent were testicular lympho‑
mas in seven patients, one case of right adrenal
lymphoma, one lymphoma of peripelvic tissue of
left kidney and one patient with lymphoma of the
small pelvis in close contact to the urinary bladder.
Six patients with testicular lymphoma and the pa‑
tient with lymphoma of peripelvic tissue achieved
complete remission. In one patient with testicular
lymphoma and the patient with lymphoma of the
small pelvis the therapy was ongoing and regres‑
sion of findings were documented at the time of
publication. The patient with adrenal lymphoma
achieved partial remission.
Conlusion:
Primary or secondary urogenital
lymphomas are rare urological malignancies. Nev‑
ertheless this illness should be contemplated in
the differential diagnosis. The role of urologist is to
provide surgical treatment and histological verifica‑
tion of the disease, followed by haematooncologal
therapy.
Early diagnosis and prompt treatment is
fundamental for inducing complete remission and
for long-term survival of patients with this disease.
KEY WORDS
Malignant lymphoma, urogenital lymphoma, tes‑
ticular lymphoma, immunochemotherapy.
………
ÚVOD
Maligní lymfomy jsou nádory lymfatické tkáně
(lymfatických uzlin a mimouzlinové lymfatické
tkáně). O primárně extranodálním lymfomu se
hovoří v případě primárního postižení mimouz‑
linové oblasti s převažující masou nádoru v této
lokalizaci. Základem diagnostiky je histopatologické
vyšetření reprezentativního vzorku tkáně, který je
doplněn stážovacím vyšetřením ke zjištění rozsahu
onemocnění. V terapii jsou voleny specifické léčeb‑
né postupy v souvislosti s histologickým nálezem
a orgánovou lokalizací.
METODA
Na Urologické klinice FN Plzeň se za období 2010 až
2015 diagnóza lymfomu vyskytla u deseti pacien‑
tů, u kterých jsme provedli retrospektivní analýzu
diagnostického procesu, průběhu onemocnění
a výsledků léčby. Lymfomy postihovaly močopo‑
hlavní trakt primárně nebo se vyskytovaly v jeho
bezprostředním kontaktu a byly řešeny v rámci
diferenciální diagnostiky. Dominovaly lymfomy
varlete celkem v sedmi případech, dále se jednalo
o lymfom pravé nadledviny, lymfom peripelvické
tkáně levé ledviny a lymfom malé pánve. U paci‑
entů s postižením varlete a pravé nadledviny byla
histologie získána provedením radikální orchiekto‑
mie a adrenaleketomie. V případě expanze v okolí
levé ledvinné pánvičky byla diagnóza potvrzena
biopsií CORE jehlou pod CT. Pacient s expanzí malé
pánve, která byla v těsném kontaktu s močovým
měchýřem, podstoupil explorativní laparotomii
s odběrem tkáně k histologickému vyšetření pro
inoperabilitu.