79 / 92
165
Ces Urol 2016; 20(2): 165–167
LAUDATIO
PROFESOR MUDR. TOMÁŠ HANUŠ, DrSc.
SLAVÍ ŽIVOTNÍ JUBILEUM
PROFESSOR TOMÁŠ HANUŠ, M.D., DrSc., CELEBRATES HIS BIRTHDAY
Vážené kolegyně, vážení kolegové, vá-
žení přátelé,
dovolte mi, abych využil příležitosti
životního jubilea prof. MUDr. Tomáše
Hanuše, DrSc. (narozen 1. 7. 1951), před-
nosty Urologické kliniky 1. LF UK a VFN
v Praze, proděkana 1. lékařské fakulty
Univerzity Karlovy (1. LF UK) a vedou-
cího katedry urologie IPVZ, a přiblížil
osobnost tohoto významného kolegy
a přítele zejména mladším lékařům, kteří teprve za-
čínají svoji profesionální kariéru, a starším kolegům
pak připomněl kroky jejich učitele či vrstevníka,
které v mnohém přispěly k současnému obrazu
české urologie.
Po promoci na Fakultě všeobecného lékařství
Univerzity Karlovy v Praze v r. 1975 nastoupil zprvu
na chirurgické oddělení do Liberce, ale již v r. 1976
po absolvování základní vojenské služby využil
nabídky profesora Hradce pracovat na nově ote-
vřené Urologické klinice FN 2 s FP a FVL UK v Praze.
To netušil, že za 40 let bude právě on, z pozice
přednosty kliniky (od r. 2009), bilancovat, jak vý-
znamným počinem bylo založení kliniky a jak se
tohoto úkolu zhostila. Po úspěšném složení ates-
tace urologie II. stupně (v r. 1983) se stal v r. 1984
odborným asistentem katedry urologie ILF (nyní
IPVZ), v r. 1991 přešel hlavním úvazkem na místo
odborného asistenta na 1. LF UK v Praze.
Profesor Hradec záhy poznal osobní vlastnosti
a schopnosti mladého adepta a také jeho silnou
motivaci k akademickému prostředí, kde ke špič-
kové rutinní medicíně přináleží i výuka budoucích
lékařů, nových specialistů, ale také zavádění nových
poznatků a hledání dosud neznámých postupů.
Nově vytvořená urodynamická vyše-
třovna, která se na dlouho stala pří-
kladnou laboratoří funkční urologické
diagnostiky u dospělých i dětí, před-
určila jeho celoživotní zájem o funkční
urologii. Tuto práci zdobí řada českých
priorit, zmiňme alespoň první zavedení
(dnes zcela standardní) intermitentní
katetrizace, synchronního urodynamic-
kého záznamu či urodynamiky horních
močových cest. Odtud vzešlo spoluautorství práce
prof. Dvořáčka Secondary Megaureters in Children
v European Urology (1988), poukazující na význam
funkčních poruch u této do té doby typické struk-
turální anomálie.
V r. 1987 získal Tomáš Hanuš titul kandidáta věd
po obhajobě disertační práce na téma
Diagnostika
a terapie dysfunkcí dolních močových cest
. V r. 1992
byl habilitován na docenta urologie (
Poruchy uro-
dynamiky
). V r. 2004 obhájil doktorát věd na Ko-
menského Univerzitě v Bratislavě na téma
Klinická
aplikace moderních principů urodynamiky
.
V rámci grantového projektu se věnoval intersti-
ciální cystitidě, o které následně sepsal monografii.
S doc. Jarolímem a prof. Babjukem participoval na
výzkumu urodynamiky náhrad močového měchý-
ře, publikovaném v European Urology a oceně-
ném cenou MZ. Věnoval se obecně problematice
inkontinence moče (článek s Ch. Chapplem v Eu-
ropean Urology, kapitola ve slovenské monografii
„Urologické operácie“), publikoval první výsledky
o klinickém použití arteficiálního svěrače u nás
a má spoluautorství kapitoly v rozsáhlých mono-
grafiích „Inkontinence“ nebo „Neurogenic Blad-
der“. Sepsal také praktickou monografii shrnující