Table of Contents Table of Contents
Previous Page  33 / 100 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 33 / 100 Next Page
Page Background

279

Ces Urol 2016; 20(4): 275–284

PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK

Lee et al. popsali ve své práci symptomy dys‑

funkcí DMC pomocí dotazníku AUA-SI (American

Urological Association Symtom Index), kde porov‑

návali diabetické pacientky se zdravou populací.

Z výsledků vyplynulo, že u diabetických pacientek

vyšší AUA-SI skóre souvisí s nižším maximálmím

průtokem (19,4 ml/s u diabetiků vs. 25,9 ml/s u ne‑

diabetiků), sníženým mikčním objemem (220 ml

u diabetiků vs. 280 ml u nediabetiků) a zvýšeným

postmikčním reziduem (13,9 % u diabetiků vs. 1,8 %

u nediabetiků) (37).

V literatuře byl popsán zvýšený výskyt inkonti‑

nence u diabetiků, kteří prodělali cévní mozkovou

příhodu (38). Stejně tak byl ve studii Nurses Health

Study Cohort popsán zvýšený výskyt inkontinence

u diabetických žen, přičemž s délkou trvání diabetu

stoupala incidence inkontinence (39).

Diabetické a prediabetické pacientky měly

mnohem více narušené běžné denní aktivity díky

inkontinenci v porovnání s nediabetickými ženami.

U pacientek se zvýšenou glykémií na lačno a pří‑

tomností makroalbuminurie byl popsán zvýšený

výskyt stresové i urgentní inkontinence (40).

U souboru kurdských žen byla vyhodnocována

prevalence jednotlivých podtypů močové inkon‑

tinence (stresová, urgentní, kombinovaná), diabe‑

tes mellitus patřil mezi významné rizikové faktory

všech typů inkontinence (41).

Postmikční reziduum (PVR) nad 100 ml bylo

popsáno u 12 % diabetických žen a u těchto žen

byly mnohem více přítomny obstrukční příznaky

v porovnání s ženami, kteréměly PVR pod 50ml (41).

Byla popsána významná korelace mezi věkem,

délkou diabetu a přítomností výskytu OAB (over

active bladder) příznaků (41).

Chung et al. ve své práci popsali výskyt OAB

symptomů u 28 % diabetiků s nykturií a vztah mezi

výskytem nykturie a věkem a délkou trvání diabetu.

Nykturie (pokud definována, že osoba je dvakrát

nebo vícekrát za noc probuzena pocitem nucení

na močení, kterému musí vyhovět) byla popsána

u 59 % diabetiků II. typu. Těžká nykturie (vstávání tři

a více krát za noc) byla popsána u 25 % pacientů.

Další rizikové faktory spojené s nykturií byly iktus,

užívání blokátorů kalciových kanálů, hypertenze,

obvod pasu, délka trvání diabetu a přítomnost

OAB. Těžká nykturie byla spojena se zvýšenou

mortalitou (41).

UROLOGICKÁ VYŠETŘENÍ

Základ klinického vyšetření tvoří podrobná ana‑

mnéza a fyzikální vyšetření. Důraz je kladen zejmé‑

na na operační anamnézu a současnou medikaci,

která může mít vliv na funkci močového měchýře

i kontrolu glykemie. U pacientů hodnotíme mikční

deník, který nás informuje o příjmu a výdeji teku‑

tin, frekvenci močení, mikčním objemu a nykturii.

Vyšetřujeme močový sediment, ledvinné funkce

(urea, kreatinin).

Při vyšetření myslíme i na neurologická one‑

mocnění, která mohou imitovat příznaky dysfunkcí

močových cest u diabetiků, především diskopatie

bederní oblasti a cévní mozkové příhody. Nedílnou

součástí fyzikálního vyšetření je vyšetření per rec­

tum s vyšetřením prostaty, kdy si všímáme i tonu

análního svěrače, a vyšetření bulbokavernózního

reflexu. U žen je vhodné kompletní urogynekolo‑

gické vyšetření k vyloučení prolapsu orgánů malé

pánve, např. cystokély.

Součástí základního vyšetření je ultrazvukové

vyšetření ledvin a močového měchýře, u kterého

stanovujeme velikost postmikčního rezidua.

Vzhledem k častému výskytu obstrukce dolních

močových cest a hyperaktivitě detruzoru může být

indikováno kompletní urodynamické vyšetření.

Urodynamická vyšetření zahrnují jak neinvazivní

metody – uroflowmetrii, tak invazivní metody –

plnící cystometrii a tlakově průtokovou studii.

DIABETOLOGICKÁ VYŠETŘENÍ

Základem je opět odběr anamnézy a komplex‑

ní interní vyšetření, fyzikální i laboratorní, s vy‑

šetřením základních biochemických parametrů

a vyšetřením glykovaného hemoglobinu. V rámci

zhodnocení renálních funkcí při časté diabetické

nefropatii se stanovují hodnoty urey, kreatininu,

glomerulární filtrace a albuminurie/proteinurie.

Při klasifikaci stadia renálního postižení se ob‑