ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 4 / 2016

15 / 100

261
Ces Urol 2016; 20(4): 259–274
PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK
UROLOGICKÁ
SYMPTOMATOLOGIE
U PACIENTŮ S RS
Z urologického hlediska je důležitý fakt, že u paci‑
entů s RS jsou až ve 35–97 % postiženy struktury
podílející se na inervaci dolních cest močových, to
vysvětluje skutečnost, že mikční potíže patří mezi
hlavní symptomy RS (6).
EAU guidelines uvádějí, že u pacientů postiže‑
ných RS se časem vyvinou mikční obtíže, na začát‑
ku onemocnění v 10 %, u 80 % při onemocnění
trvajícím více než 10 let. Mikční obtíže jako první
příznaky samotného onemocnění se vyskytují pou‑
ze u 2–3 % nemocných.
Proto u každého mladšího pacienta s dysfunkcí
dolních cest močových (DCM) v urologické ambu‑
lanci bychom měli být pozorní a pečlivě provést
neurourologické vyšetření (7, 8). Častou chybou
pacientů, ale i lékařů, je bagatelizace těchto potíží.
V závislosti na postižené oblasti CNS autoimu‑
nitním zánětem vzniká příslušný neurologický de‑
ficit, a proto u každého pacienta mohou příznaky
a průběh nemoci probíhat zcela odlišně, včetně
urologických symptomů. K nejčastějším jímacím
symptomům zhoršujících kvalitu života pacientů
s RS patří urgence, polakisurie a/nebo urgentní
inkontinence. Nejčastější mikční a postmikční sym‑
ptomy u pacientů s RS jsou slabší proud moči, pocit
neúplného vyprázdnění močového měchýře a re‑
tence moči vyskytující se u 34–79 % nemocných.
Stejně jako neurologické symptomy, i urologické
se mohou během přirozeného vývoje onemocně‑
ní měnit (9). Lze pozorovat změny funkcí dolních
močových cest v průběhu onemocnění, přičemž
téměř zcela chybí data o přirozeném průběhu uro‑
logických dysfunkcí u asymptomatických a mírně
symptomatických pacientů, ojedinělé jsou studie
posuzující vliv systémové terapie a jednotlivých
typů léčby na vývoj dysfunkce dolních močových
cest (7).
Nejčastější nálezy u pacientů s RS jsou: detru‑
zorová hyperaktivita, detruzoro-sfinkterická dyssy‑
nergie, detruzorová hypokontraktilita.
Klinické symptomy neurogenní detruzorové
hyperaktivity jsou polakisurie, urgence až urgent‑
ní inkontinence. Objevují se při suprapontinní nebo
spinální lézi nad lumbosakrálním segmentem.
Postihuje 50–60 % RS pacientů. Až u poloviny
pacientů vznikne přirozeným průběhem onemoc‑
nění porucha relaxace zevního sfinkteru uretry
během detruzorové kontrakce, a tím rozvoj detru‑
zoro-sfinkterické dyssynergie.
Detruzoro-sfinkterická dyssynergie je cha‑
rakterizovaná samovolnou kontrakcí zevního svě‑
rače uretry během detruzorové kontrakce. Je zapří‑
činěná lézí mezi mozkovým kmenem (pontinním
mikčním centrem) a sakrálním spinálním mikčním
centrem. Tato dyskoordinace mezi detruzorem
a zevním sfinkterem nebo hrdlemmočového mě‑
chýře vede k obstrukci, excesivnímu intravezikální‑
0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0 10,0
smrt nemocný ležící
nebo připoutaný
na invalidní vozík
chůze
s oporou
vyšší stupeň
invalidity
minimální
invalidita
normální
neurologický
nález
Obr. 1. Kurtzkeho škála převzato z (3)
Fig. 1. Kurtzke Expanded Disability Status Scale (EDSS), (3)