Table of Contents Table of Contents
Previous Page  21 / 100 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 21 / 100 Next Page
Page Background

267

Ces Urol 2016; 20(4): 259–274

PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK

příslušná svalová relaxace, a tím snížení odporu ve

výtokové části dolních cest močových. U pacientů

s RS se zkouší jejich účinnost i u detruzoro-sfinkte‑

rické dyssynergie (15, 29).

K symptomatické léčbě projevů hyperaktivity

močového měchýře lze užít i nový preparát

mira‑

begron

– selektivní agonista beta3-adrenergních

receptorů. Stimulace těchto receptorů způsobuje

relaxaci hladkého svalstva močového měchýře,

zvýšení jeho kapacity a snížení frekvence mikce

(8, 30).

Nykturii a noční polyurii lze ovlivnit snížením

produkce moči, a to antidiuretickým preparátem –

desmopresinem

. Je však důležité vyloučit jinou

etiologii (kardiální dekompenzace, léčba diuretiky

ev. neadekvátní příjem tekutin před spaním). Do‑

poručená dávka je 60 mikrogramů před spaním

sublinguálně. Při nedostatečném účinku lze zvýšit

na 120 mikrogramů a následně na 240 mikrogramů

vždy v týdenních intervalech. Při léčbě je nutné

omezovat příjem tekutin na noc a v noci (29).

V literatuře se uvádí i experimentální terapie

kanabinoidy. Je známá jejich „domácí“ aplikace

u chronických onemocnění a těžko léčitelných

příznaků, včetně chronických bolestí.

Při symptomech DCM u RS pacientů se po‑

pisuje efekt terapie hlavně u epizod urgentní in‑

kontinence. Udává se zlepšení o 33 % a 38 % při

užívání extraktu kanabinoidů a THC ve srovnání

s placebem (18 %) – (LE Ib) (31). Farmaceutický pre‑

parát v nosním spreji obsahuje dvě potenciálně

terapeutické sloučeniny: THC (delta-9-tetrahydro‑

kanabinol) a CBD (kanabidiol). Hlavní efekt THC je

analgetický, svalový relaxans, antiemetický, stimu‑

luje chutě, zlepšuje motorické funkce a má psycho‑

aktivní účinek. CBD působí jako antikonvulzivum,

svalové relaxans, neuroprotektivum, antioxidant

a má antipsychotické účinky. K nežádoucím účin‑

kům patří závrať, únava, průjem, nauzea, poškození

vnímání chutí a sucho v ústech. Přípravek je učen

k orálnímu podání a je v ČR registrován jako pre‑

parát na zlepšení symptomů u dospělých pacientů

se středně těžkou a těžkou spastickou formou RS

(s nedostatečným efektem léčby ale prvotní přízni‑

vou odpovědí na léčbu spasticity). Na českém trhu

není tento preparát volně dostupný (32).

Antibiotická terapie a profylaxe

uroinfekcí

Symptomatické uroinfekce jsou u RS velmi časté

a postihují až 29–36 % pacientů s RS (12). Ve sku‑

tečnosti trpí uroinfekcemi větší počet pacientů s RS

než je obvykle detekován a léčen.

Vzhledem k neurogennímu postižení dolních

cest močových jsoumnohdy klinické příznaky mini‑

mální a projevy incipientní uroinfekce tak bagateli‑

zovány. To vede ke vzniku chronické mikroskopické

pyurie a asymptomatické či subklinické uroinfekci

(33). Popisuje se, že až u 50–60 % nemocných s RS

zachytíme bakteriurii již při prvním vyšetření (24).

Dysfunkce dolních cest močových, mikrobiální

kolonizace urotraktu a uroinfekce jsou u pacientů

s RS časté. Způsobují signifikantní potíže a výraz‑

ně přispívají ke zhoršení kvality života. Uroinfek‑

ce mohou zhoršit neurologické symptomy a na

druhé straně vysoké dávky kortikosteroidní léčby

při akutní exacerbaci onemocnění, mohou vést

k „odmaskování“ relativně asymptomatické nelé‑

čené uroinfekce.

Z důvodu nedokonalé evakuace měchýře, a tím

stázy moči nebo častou katetrizací vznikají ideální

podmínky pro recidivující uroinfekce, které v přípa‑

dě, že zůstanou neléčené, mohou vést až k systé‑

movým infekcím s rizikem urosepse. Kromě jiného

neléčená uroinfekce přispívá ke zvýšenému riziku

vniku relapsu onemocnění. K častým příznakům

uroinfekce u pacientů s RS patří kalná zapácha‑

jící moč, zhoršení inkontinence a urgencí ev. až

zhoršení spasticity (Uhtoffův fenomén – zhoršení

neurologického deficitu při fyzické zátěži nebo

zvýšení tělesné teploty např. při febrilní uroinfekci).

Naopak symptomy jako strangurie a dysurie často

bývají minimální až žádné (33).

Před zahájením imunosupresivní léčby je dů‑

ležité vyloučit případnou infekci (34). Kortikoste‑

roidní léčba je při uroinfekci kontraindikována,

jelikož svým imunosuprimujícím účinkem může

vést k progresi infekce s rizikem urosepse a k cel‑

kovému zhoršení dalšího průběhu základního

onemocnění (35). Součástí dnešní praxe je před

zahájením kortikosteroidní léčby při akutní atace RS

vyloučit uroinfekci. Kromě pečlivé anamnézy a fy‑

zikálního vyšetření je součástí vyšetření i analýza