20 / 100
266
Ces Urol 2016; 20(4): 259–274
PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK
„
bladder training
“ tedy mikci „dle hodinek“. Bez
ohledu na to, zda má pocit na močení nebo nikoliv,
provádí pacient mikci v pravidelných časových
intervalech několikrát denně. Většinou doporučuje‑
me mikci po 2–3 hodinách. Jelikož jsou behaviorální
metody jednoduché, bezpečné, neinvazivní, časo‑
vě a finančně nenáročné, měly by být doporučené
všem pacientům s dysfunkcí mikce u RS.
Farmakologická terapie
Cílem farmakologické léčby je úprava symptomů
dolních cest močových, zlepšení kontinence, a tím
i zlepšení kvality života z dlouhodobého pohledu,
ale především ochrana horních močových cest.
Podle doporučeného schématu lze u převážné
většiny pacientů stanovit typ dysfunkce a k tomu
adekvátní terapii. Tím je komplexní urologická in‑
vazivní diagnostika rezervovaná pro ty pacienty,
kde je takto nastavená léčba neúspěšná, nebo kde
jsou přítomny významné rizikové faktory ohrožující
horní močové cesty. Jednou z možností se nabízí
i již zmíněný modifikovaný algoritmus dle Fowle‑
rové. Na základě získaných údajů lze stratifikovat
pacienty do jednotlivých skupin s následnou sym‑
ptomatickou terapií (tabulku 2) (18).
Farmakoterapie je v současné době nejrozší‑
řenější metodou léčby neurogenní hyperaktivity
močového měchýře.
U pacientů s RS jsou nejrozšířenější skupinou
anticholinergika
. Největší podíl na aktivaci de‑
truzoru má stimulace postgangliových parasym‑
patických muskarinových receptorů M3. Klíčovým
problémem anticholinergní terapie je relativně
nízká selektivita k M3 receptorům detruzoru a jejich
efekt i na další muskarinové receptory v jiných orgá‑
nech. Výsledkem jsou časté nežádoucí účinky (např.
obstipace, sucho v ústech, rozostřené vidění), které
jsou i častou příčinou ukončení léčby pacientem.
Mezi anticholinergika I. generace patří: oxybutinin,
propiverin, trospium, II. generace: tolterodin, solife‑
nacin, fesoterodin, darifenacin (28).
Alfablokátory (alfa-lytika)
působí na alfa-re‑
ceptory v hrdle močového měchýře a prostatické
uretře, navíc ovlivňují i svěrač uretry. Výsledkem je
Tab. 2.
Symptomy dysfunkce DCM a k tomu doporučená konzervativní terapie
Tab. 2.
Lower urinary tract symptoms and recommended conservative treatment
Symptomy dysfunkce dolních cest močových Terapie
Iritační bez kvPMR
útlum hyperaktivity
detruzoru
anticholinergika
I. generace
oxybutinim
propiverin
trospium
II. generace
tolterodin
solifenacin
fesoterodin
darifenacin
selektivní agonista beta
3-adrenergních receptorů
(2. volba)
mirabegron
Evakuační bez kvPMR snížení tonu vnitřního
svěrače uretery
alfa-lytika
Noční polyurie
antidiuretický efekt
desmopresin
Iritační a evakuační bez kvPMR
kombinovaná terapie anticholinergika
+ alfa-lytika
2. volba: alfa-lytika
+ mirabegron
Iritační a/nebo evakuační s kvPMR
alfa-lytika
– „
double/tripple voiding
“
při trvajícím kvPMR ČIAK 1–6× denně
při trvajících iritačních symptomech anticholinergika
alfa-lytika
– „
double/tripple voiding
“
při trvajícím kvPMR ČIAK 1–6× denně
kvPMR – klinicky významné postmikční reziduum, reziduum >40 % funkční kapacity močového měchýře
ČIAK – čistá intermitentní autokatetrizace