40 / 78
134
Ces Urol 2015; 19(2): 131–136
PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK
HLAVNÍ PRINCIPY SOUČASNÉ
FYZIOTERAPIE
Edukace pacientky
V důkladnémpoučení pacientky je spatřován jeden
ze základních článků léčebného algoritmu a jeden
z hlavních předpokladů úspěchu fyzioterapie. Pa-
cientka by měla být rámcově poučena o anatomii
a fyziologii dolního močového traktu a PD, základ-
ních rysech patofyziologie inkontinence a metodách
a cílech fyzioterapie. Podrobně je pacientce vysvět-
len účel a způsob provedení vstupního vyšetření PD.
Pacientku také upozorníme, že první výsledky
komplexní léčby lze očekávat až po cca 6–8 týd-
nech, abychom předešli případné ztrátě motivace
a spolupráce.
Edukační pohovor je nezbytný rovněž pro na-
vázání osobního kontaktu s pacientkou na bázi
důvěry a korektnosti.
Behaviorální opatření
Nedílnou součástí fyzioterapie jsou režimová opat-
ření, všeobecná doporučení a motivace pacientky.
Nejčastěji nabádáme pacientky k redukci tělesné
hmotnosti v případě nadváhy, doporučujeme péči
o pravidelnou a spíše měkčí stolici, dostatečný pří-
jem tekutin. Pacientky by se měly vyvarovat obou
extrémů stran tělesné námahy a zátěže PD – škod-
livé je jak jednostranné dlouhodobé namáhání
(dlouhodobě opakované zvedání těžkých předmě-
tů v zaměstnání), tak i nečinnost (sedavé zaměst-
nání). Mladším aktivním ženám doporučujeme
přiměřenou sportovní aktivitu. Samozřejmostí je
instruktáž o správných pohybových stereotypech.
Doporučujeme také např. osvojit si kašel a kýchání
s rotovanou hlavou, aby se tak zmenšil tlak na PD.
Cílevědomě vedeme pacientky k tomu, aby se tato
opatření stala součástí jejich denního života.
Terapie na základě
kineziologického vyšetření
Abychom zajistili co nejlepší podmínky pro vlastní
práci svalů PD, je třeba optimalizovat stav
celého
pohybového aparátu. Máme na paměti zejména
roli svalových zřetězení, roli PD v kontextu hlu-
bokého stabilizačního systému, vliv případných
kloubních blokád atd. Tento holistický přístup je
pravděpodobně největší změnou ve fyzioterapii
inkontinence posledních let.
Terapie zaměřená na svaly
pánevního dna
Asi 30–40% pacientek nedokáže plně aktivizovat
svalstvo PD, přestože u nich není patrný organický
deficit ve smyslu atrofie svalstva nebo poruchy
jeho inervace. Nejčastěji aktivují abdominální, glu-
teální nebo adduktorovou muskulaturu s minimální
nebo nulovou aktivitou svalů PD.
Zaměřujeme se tedy na nácvik schopnosti
izolované kontrakce svalů PD, a to v koordinaci
s dechem. Po zvládnutí vedeme pacientku ke ko-
ordinaci svalů pánevního dna s funkčně spojenými
svalovými skupinami a znovuzapojení svalů PD do
pohybových stereotypů.
Cílem není prosté zvýšení síly svalů PD, ale na-
učit pacientky svalstvo pánevního dna využívat
ke kontrole kontinence moči podle principu „find
and use“ (17).
Nácvik cílené kontrakce svalů pánevního dna
lze doplnit biofeedbackem.
V další fázi pak toto pacientky vědomě využívají
vždy při zvýšení intraabdominálního tlaku (kašel,
kýchání, zvedání těžkých předmětů). V ideální situ-
aci se snažíme dosáhnout toho, aby pacientka akti-
vovala svaly PD v zátěžových situacích mimovolně.
Fyzioterapie hyperaktivního měchýře
Základem fyzioterapie v indikaci OAB je dosažení
schopnosti pacientky volně aktivovat PD a pomocí
jeho kontrakce potlačit pocit nucení na močení.
V první fázi je tedy nutno stejně jako u terapie stre-
sové inkontinence naučit pacientku volně, cíleně
a izolovaně aktivovat svaly PD. Ve chvíli, kdy toto
dokáže, je možno přistoupit k další fázi terapie,
kterou lze označit jako behaviorální nadstavbu.
Jejím základem je mikční trénink na základě
mikční karty. V první fázi doporučujeme pacient-
kám mikci „podle hodin“ – stanovíme intervaly
v rozmezí 15 minut až 1 hodiny přiměřeně podle
údajů získaných mikční kartou. Cílem je, aby se
pacientka snažila vydržet stanovený čas nemočit.