50 / 68
222
Ces Urol 2015; 19(3): 220–224
KAZUISTIKA
žována za téměř jistý urachální karcinom. Kalcifika‑
ce se vyskytují u 50–70 % případů (4, 8).
Mezi další vyšetřovací metody využívané v dia‑
gnostice patří fistulografie, cystoskopie či mikční
cystouretrografie. Jednotlivá vyšetření je třeba in‑
dikovat dle individuální klinické manifestace.
Mikční cystouretrografie má své opodstatnění
zejména u malých chlapců s perzistujícím urachem,
kde je třeba vyloučit chlopeň zadní uretry (10).
Herbst et al. uvádí, že 14 % novorozenců s otevře‑
ným urachem trpí subvezikální obstrukcí (3).
Rich et al. zmiňují možnou asociaci anomálií
urachu s jinými vývojovými anomáliemi urogeni‑
tálního traktu, jako je hypospadie či zkřížená renální
dystopie. Jiní autoři uvádějí asociaci v případě per‑
zistujícího urachu se stenózou meatu, hypospadií,
umbilikální a inguinální hernií, kryptorchidizmem,
anální atrézií, omfalokélou, ureteropelvickou ob‑
strukcí a vezikoureterálním refluxem (1).
KAZUISTIKA
Na pediatrické oddělení byla přijata 13měsíční
dívka s pětidenní anamnézou febrilií a celkovou
slabostí s podezřením na urosepsi. Fyzikální nález
na břiše při příjmu byl fyziologický – břicho měkké,
v niveau, bez hmatné rezistence, aperitoneální,
s volnou peristaltikou. Nález v močovém sedimen‑
tu ukázal 13 erytrocytů a 37 leukocytů, kultivační
nález v moči byl negativní. Při vyšetření zánětlivých
parametrů bylo CRP 167 mg/l, v krevním obraze
leukocytóza
47,9 x 10
9
/l. Indikované ultrazvukové
vyšetření neprokázalo abnormity na parenchy‑
mových orgánech dutiny břišní; nad močovým
měchýřem však byl nalezen kulovitý útvar ne‑
homogenního obsahu o průměru 35 mm bez
známek přímé komunikace s močovým měchý‑
řem. Doplněná magnetická rezonance prokázala
ohraničenou nepravidelnou kolekci tekutiny pod
přední stěnou břišní jdoucí od ventrokraniálního
okraje měchýře až k pupku – velmi pravděpodobný
absces v průběhu urachu (obr. 1, 2).
Pacientka byla léčena parenterálně podávaný‑
mi širokospektrými antibiotiky. Vzhledem k rychlé
klinické úpravě stavu bylo postupováno konzerva‑
tivně a drenáž abscesu byla zvažována v případě
zhoršení klinického stavu, recidivujících febrilií anebo
při elevaci zánětlivých parametrů. Po přeléčení akut‑
ního infektu 13. den hospitalizace byla provedena
elektivní exstirpace cysty urachu. Histologie proká‑
zala tukovou a fibrózní tkáň se zánětlivou infiltrací
s hojnou účastí neutrofilů a s drobnými abscesy.
Pacientka byla dimitována sedmý pooperační den
s primárně zhojenou ránou, v celkově dobrém stavu.
Obr. 1, 2.
Infikovaná cysta urachu – MRI
Fig. 1, 2.
Infected urachal cyst – MRI