23 / 100
269
Ces Urol 2016; 20(4): 259–274
PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK
gánů inervovaných parasympatikem. Délka trvání
je přibližně devět měsíců (43).
Cílem léčby je
útlum detruzorové hyper‑
aktivity
. Na trhu jsou k dispozici dva preparáty:
abobotulinumtoxin A (Dysport®) a onabotulinum‑
toxin A (Botox®). Ekvipotentní poměr mezi jednot‑
kami je 3:1.
Pod endoskopickou kontrolou se aplikuje difuz‑
ně celkem do 20–30 míst v detruzoru, uzávěrový
mechanizmus zůstává intaktní. Výkon lze provést
i ambulantně. Kontraindikací k aplikaci botulinum‑
toxinu je současné onemocnění myasthenia gravis,
nízkokompliantní močový měchýř s vazivovými
strukturálními změnami a malým rozdílem mezi
anatomickou a funkční kapacitou, gravidita a he‑
moragická diatéza. Za relativní kontraindikaci lze
považovat současnou léčbu aminoglykosidovým
antibiotikem (44).
Nejvíce obtěžujícím symptomem, značně zhor‑
šujícím i kvalitu života pro pacienty, je inkontinen‑
ce. Po aplikaci botulotoxinu lze očekávat redukci
epizod urgentní inkontinence přibližně u 50 %
pacientů, signifikantní zvýšení cystometrické ka‑
pacity a pokles maximálního detruzorového tlaku
během kontrakce (45).
Doporučovaná dávka pro pacienty s RS je
200 UI, u pacientů s vyšším rizikem retence moči
lze aplikovat i nižší dávku 100 UI. V jedné z největ‑
ších studií dospěli k závěru, že 35 % a 42 % paci‑
entů po aplikaci onabotulotoxinu (200 UI a 300 UI)
dospělo k ČIAK. Navíc během prvních 12 týdnů
mělo 18–28 % pacientů uroinfekci. Z toho vyplývá,
že obzvlášť u RS pacientů je vhodná preventivní
edukace k autokatetrizaci, a stejně tak i adekvátní
antibiotická profylaxe (46).
Při botulotoxinem vyvolané reverzibilní paralý‑
ze svaloviny deruzoru může dojít i k retenci moči.
Obleněná kontrakce detruzoru vede ke zhorše‑
né evakuaci moči, a tím k postmikčnímu reziduu.
V tomto případě je indikovaná ČIAK. Za horní hra‑
nici rezidua moči k zahájení katetrizace se dopo‑
ručuje 100 ml (23).
Neuromodulační léčba
Krajním řešením při selhání konzervativní tera‑
pie jsou chirurgické metody, které jsou rezervovány
jen pro pacienty s nejtěžšími symptomy. Neuro
stimulace a neuromodulace představují vhodnou
alternativu v případě selhání konzervativní terapie
u pacientů s neurogenní dysfunkcí DCM. U pacien‑
tů s RS je jejich uplatnění relativně malé (40).
Z praktického hlediska rozlišujeme metody ne‑
invazivní, miniinvazivní a invazivní. K
neinvazivním
metodám
patří anogenitální a transkutánní neu‑
rostimulace, které lze využít u pacientů s RS. K
mi‑
niinvazivní
perkutánní stimulace nervus tibialis
posterior (NTP) a intravezikální elektrostimulace.
K
invazivním metodám
řadíme sakrální neuro‑
modulaci. U všech technik se používá nábojově
vyvážený stejnosměrný elektrický proud s nízkou
frekvencí (41).
Elektrická neurostimulace
označuje přímé
řízení cílového orgánu elektrostimulací přísluš‑
ného nervu. V urologii představuje tuto metodu
stimulace předních kořenů míšníc
(sacral an‑
terior root stimulation – SARS) v kombinaci se sa‑
krální deaferentací. Jedná se o ekonomicky velmi
náročnou metodu, která je indikována výhradně
u pacientů s kompletní míšní lézí nad sakrálním
mikčním centrem, podmínkou je zachovalý sakrální
mikční reflex (41). Její zásadní uplatnění je v léčbě
chronické bolesti.
Druhou možnost představuje
neuromodulač‑
ní metoda
. Její zásadní uplatnění je v léčbě chro‑
nické bolesti. Cílem zásahu jsou nejen bolestivé
stavy různé etiologie, ale i epilepsie, míšní elasticita,
poruchy srdečního rytmu, mikce, defekace, posti‑
žení zraku a sluchu atd. Elektrickou neuromodulací
nervových drah a nervového řídícího centra se
snažíme obnovit normální aktivitu řídícího centra
nebo odstranit tu patologickou, a tím nepřímo
ovlivnit funkci cílového orgánu. Tuto metodu lze
uplatnit i u pacientů s RS onemocněním při ur‑
gencích a urgentní inkontinenci refrakterních na
farmakoterapii a u skupiny pacientů s retencí na
podkladě detruzoro-sfinkterické dyssynergie. Stu‑
die prokazují signifikantní zvýšení mikčního obje‑
mu, pokles postmikčních reziduí a epizod úniků,
především ale signifikantní zlepšení kvality života
u všech pacientů (56).
Významný efekt na zlepšení symptomů dolních
cest močových u pacientů s neurogenní dysfunkcí