

281
Ces Urol 2015; 19(4): 281–290
ORIGINÁLNÍ PRÁCE
ODVOZENÍ A CHARAKTERIZACE
BUNĚČNÉHO MODELU MULTILÉKOVÉ
REZISTENCE UROTELIÁLNÍHO
KARCINOMU
ESTABLISHMENT AND CHARACTERIZATION OF MULTIDRUG RESISTANT
CELL LINE MODEL OF UROTHELIAL CARCINOMA
Michaela Kripnerová
1
, Pavel Dvořák
1
, Martin Pešta
1
, Jitka Kuncová
2
, Tomáš Vlas
3
,
Martin Leba
4
, Luboš Holubec
5
, Jiří Hatina
1
1
Ústav biologie, Lékařská fakulta UK v Plzni, Plzeň
2
Ústav fyziologie, Lékařská fakulta UK v Plzni, Plzeň
3
Ústav imunologie a alergologie, Fakultní nemocnice Plzeň, Plzeň
4
Katedra kybernetiky, Fakulta aplikovaných věd, Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň
5
Onkologická a radioterapeutická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň, Plzeň
Došlo: 28. 8. 2015
Přijato: 4. 11. 2015
Kontaktní adresa:
doc. Ing. Jiří Hatina, CSc.
Ústav biologie, Lékařská fakulta UK v Plzni
Alej Svobody 76, 323 00 Plzeň
e-mail:
jiri.hatina@lfp.cuni.czStřet zájmů:
žádný
Prohlášení o podpoře:
Tato práce byla podpořena grantem Univerzity
Karlovy SVV-2015-260 173.
SOUHRN
Kripnerová M, Dvořák P, Pešta M, Kuncová J,
Vlas T, Leba M, Holubec L, Hatina J. Odvození a cha‑
rakterizace buněčného modelu multilékové rezis‑
tence uroteliálního karcinomu.
Hlavní stanovisko práce:
Nově odvozená che‑
morezistentní buněčná linie karcinomu močového
měchýře jako experimentální model pro studium
mechanizmů mnohočetné terapeutické rezistence
pokročilých nádorů močového měchýře.
Cíl:
Cílem práce bylo odvodit a charakterizovat
novou progresivní chemorezistentní buněčnou linii
uroteliálního karcinomu.
Materiál a metody:
Mateřská buněčná linie
uroteliálního karcinomu BC44 byla odvozena z pa‑
pilárně diferencované části pokročilého karcinomu
močového měchýře (pT4 G3) a z ní ustanovená
dceřiná linie BC44DoxoR byla získána selekcí re‑
zistentních klonů po aplikaci zvyšujících se kon‑
centrací doxorubicinu. Mikroskopická analýza
chemorezistentního fenotypu byla fotograficky
dokumentována po aplikaci jednotlivých cytosta‑
tik (doxorubicin, metotrexát, vinblastin, cisplatina
a gemcitabin). Pro stanovení viability buněk v pro‑
středí různých koncentrací cytostatik byl použit test
funkce mitochondriálních dehydrogenáz. Ke kvan‑