

313
Ces Urol 2015; 19(4): 309–314
KAZUISTIKA
malignant potential) s velmi dobrou prognózou,
jenž je dle poslední klasifikace ISUP (International
Society of Urological Pathology) z roku 2013 řa‑
zen jako podjednotka světlobuněčného renálního
karcinomu (6) na rozdíl od WHO klasifikace z roku
2004, kdy byl vyčleňován jako samostatná nozo‑
logická entita s úzkou vazbou právě na světlobu‑
něčný renální karcinom (7). Cystický světlobuněčný
a papilární renální karcinom vznikají až sekundárně
nejčastěji jako následek nekróz v primárně solidním
nádoru, což je i námi popisovaný případ (8).
Formálně vzato se však histopatologicky jedná
o pseudocystu, protože na rozdíl od skutečných
cyst jí chybí epitelová výstelka, ale toto označení se
v souvislosti s ledvinami běžně neužívá (9).
Typicky uváděná symptomatologická trias he‑
maturie – bolest – hmatná rezistence v bedru se
dnes vyskytuje zřídka, protože renální karcinom
bývá zachycen v časnějších stadiích při USG či CT
vyšetřeních prováděných z nejrůznějších indikací.
Při cystické degeneraci renálního karcinomu může
být obtížná interpretace výsledků zobrazovacích
vyšetření, protože nález může působit jako dobře
ohraničená cystická hypo- či dokonce avaskulární
léze, což může vést k mylné diagnóze (10). V případě
pochybností může poskytnout přídatnou informaci
vyšetření MRI, neboť je přesnější v hodnocení sept
(počet, struktura, sycení), sycení celého ložiska (na‑
tivně denzní ložiska a ložiska s pseudosycením na
CT) a kalcifikací (při jejich větším rozsahu, kdy nelze
hodnotit sycení pomocí CT), což jsou právě kritéria
užívaná v klasifikaci dle Bosniaka (11).
Není-li možné pomocí zobrazovacích vyšetře‑
ní jednoznačně vyloučit malignitu, je indikována
operační revize s odběrem peroperační histologie.
Perkutánní punkční biopsie pro mnohdy nekrotický
obsah cysty a pouze úzký vitální lem vnitřní výstel‑
ky vychází často falešně negativní a nelze se na ni
bezpečně spolehnout (8).
Infekce jako vzácná komplikace prostých cyst
bývá v literatuře popisována (5). Naší kazuistice ob‑
dobný případ je dokumentován z Japonska z roku
1985, kdy 69letá žena vyhledala lékaře pro bolest
v levé polovině břicha. Zobrazovací metody pro‑
kázaly objemný cystický útvar pokrytý hypertrofic‑
kou fibrózní kapsulou, jenž vyrůstal z levé ledviny.
Makroskopicky se v cystě nacházely žluté útvary
do velikosti několika centimetrů imponující jako
xantom. Byla provedena radikální nefrektomie a de‑
finitivní histologie potvrdila renální karcinom (12).
ZÁVĚR
Infikovaná cysta způsobující mechanický syndrom
může být vzácnou komplikací světlobuněčného
renálního karcinomu. Ve vhodných případech je
možné provést záchovný výkon s dostatečnou
radikalitou.
LITERATURA
1. Reynard J, Brewster S, Biers S.
Oxford handbook of urology. 3. ed. Oxford: Oxford University Press 2013.
2. Hanuš T.
Urologie. Vyd. 1. Praha: Triton 2011.
3. Qadri S, Sherwani RK, Ahmed M.
Isolated cystic echinococcosis of kidney burlesquing as renal cell
carcinoma: a diagnostic pitfall. Annals of Parasitology. 2014, 61(1): 57–60.
4. Wein AJ, Kavoussi LR, Campbell MF.
Campbell-Walsh urology: editor-in-chief, Alan J. Wein. 10. ed.
Philadelphia: Elsevier Saunders 2012.
5. McAninch JW.
Smith and Tanagho‘s general urology. 18. ed. New York: McGraw Hill Professional 2013.
6. Delahunt B, Srigley JR, Egevad L, Montironi R.
International Society of Urological Pathology Grading
and Other Prognostic Factors for Renal Neoplasia. European Urology. 2014, 66(5): 795–798.
7. Lopez-Beltran A, Scarpelli M, Montironi R, Kirkali Z.
2004 WHO Classification of the Renal Tumors of
the Adults. European Urology. 2006, 49(5): 798–805.
8. Hes O, Hora M.
Patologie cystických nádorů ledvin dospělých: diferenciální diagnóza, prognóza a vý‑
znam pro klinickou praxi. Urolog. praxi. 2010, 11(1): 22–24.