29 / 92
115
Ces Urol 2016; 20(2): 113–122
PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK
jsou v nádoru zastoupeny všechny složky, nazývá-
me jej trifázický. Dále mohou být v nádoru ložiska
anaplazie.
Podle histologie a regrese po předoperační
terapii dělí SIOP nefroblastomy na tumory nízkého,
průměrného a vysokého rizika. Mezi nefroblasto-
my nízkého rizika řadíme cysticky diferencovaný
nefroblastom a zcela nekrotický tumor po před-
chozí léčbě. Mezi nádory středního rizika patří
epiteliální, stromální, smíšený regresivní po léčbě
a fokálně anaplastický. Mezi nádory vysokého rizika
konečně patří blastémový typ a difuzní anaplazie.
Změnou oproti minulému protokolu SIOP93–2001
je zařazení blastémového typu (BT-WT) mezi nádo-
ry vysokého stupně rizika, zatímco dříve byl řazen
mezi nádory středního rizika (2, 8).
Pro klasifikaci nádoru a tedy i adekvátní léčbu je
proto zásadní správné zhodnocení preparátu pato-
logem. Obecně stále platí, že pokud jsou méně než
2/3 tumoru nekrotické, určuje se typ nádoru podle
typu převažujících buněk. Pokud jsou 2/3 z vitální
tkáně nádoru blastémové, je nádor klasifikován jako
blastémový nefroblastom (2, 8).
KLINICKÉ PROJEVY
A DIAGNOSTIKA
Nejčastějším klinickým projevem je nález hmatné
rezistence v dutině břišní, dalšími projevy mohou
být bolest břicha, hematurie, horečky.
Mezi základní vyšetření patří fyzikální vyšetření
pacienta. Zjišťujeme stranu a velikost hmatného tu-
moru, velikost jater, měříme krevní tlak (hypertenzi
nalézáme až u 50 % pacientů s nefroblastomem),
vyšetřujeme regionální lymfatické uzliny a pátráme
po kongenitálních anomáliích (aniridie, hemihy-
pertrofie, urogenitální malformace). Vyšetřujeme
i genitál, pokročilý tumor se může manifestovat
varikokélou, jsou popisované i metastázy lokalizo-
vané v testikulární a paratestikulární tkáni (9).
Dále vyšetřujeme laboratorně krevní obraz (po-
čet leukocytů, diferenciál, hodnotu hemoglobinu
a hematokritu), sérovou hladinu kreatininu, moč
biochemicky, pátráme po proteinurii, hematurii,
leukocyturii, přítomnosti katecholaminů.
Obr. 1A, B.
Typický obraz velkého břicha u pacientů
s WT
Fig. 1A, B.
Typical abdominal distention in patients
with Wilms´ tumor
A
B
Základní zobrazovací metodou je ultrasonogra-
fické vyšetření břicha, které zobrazí typický obraz
nádorem změněné ledviny. Vyšetření není invaziv-
ní, detekuje i malé tumory v druhostranné ledvině,
je schopné rozpoznat tromby v renální a dolní
duté žíle, jaterní a abdominální metastázy. Velikost
nádoru je měřena ve třech kolmých rovinách a lze
odhadnout přibližný objem nádoru.
V případě diagnostických nejasností indikuje-
me další vyšetření. Magnetická rezonance (MRI)
nebo počítačová tomografie (CT) upřesní velikost
nádoru, vztah k okolním tkáním a strukturám, pří-
tomnost kalcifikací, cystického podílu v nádoru,
infiltraci lymfatických uzlin, infiltraci extrarenálních
žil. MRI dnes u dětí, pokud je to možné, upřednost-
ňujeme před CT vyšetřením, z důvodu absence
ionizujícího záření. Speciální sekvence diffusion
weight (DW-MRI) navíc dokáže rozpoznat vysoce
buněčné části nádoru – ložiska blastému (10, 11).