47 / 92
133
Ces Urol 2016; 20(2): 123–134
ORIGINÁLNÍ PRÁCE
patická, tak somatická. Při stimulaci tím dochází
i k podráždění sfinkteru, a to nepravidelně, podle
charakteru proudu, naložení stimulační elektrody
atd. Mechanizmu, kdy po přechodném, rychlém
stahu sfinkteru přetrvává kontrakce detruzoru,
iniciující mikci (8), nebylo v našem experimentu
dosaženo.
V souboru došlo jen v několika případech k ele-
vaci intravezikálního tlaku, nedostatečného k vy-
volání mikce, stejně tak nedošlo k poklesu aktivity
sfinkteru během stimulace detruzoru (obrázek 5).
To je v zásadním rozporu s údaji čínských autorů.
Na druhou stranu tyto výsledky rezonují s výsledky
prací, probíhajícími paralelně s naším experimen-
tem na mimočínských pracovištích.
Peters (5) uvádí určitý úspěch operace u sed-
mi (54%) pacientů, z nichž pouze jediný nemusí
použít k mikci Valsalvův manévr. Tuite (3) popisuje
u jednoho pacienta jen nekonstantní vymočení
malého množství moči 6–12 měsíců po operaci,
s minimálním zvýšením intravezikálního tlaku ko-
lem 15 cm H
2
O. Po této době dochází k návratu
k výchozímu stavu, při reoperaci a následné stimu-
laci nad a pod anastomózou nejsou zaznamenány
žádné detruzorové kontrakce. Rasmussen (6) uvádí
u deseti pacientů (anastomóza mezi kořeny L5-S1
a S2) nulovou schopnost vyvolání arteficiální mikce,
žádné zlepšení měchýřové kapacity či compliance,
naopak u všech pacientů pooperační ipsilaterální
svalovou denervaci v oblastech L5(S1) a parciální
nebo totální denervaci v ipsilaterálních segmen-
tech S2–S3. Ve světle těchto do kliniky dovedených
a málo úspěšných experimentů považujeme náš
soubor, operovaný bez rizika poškození pacientů,
za velmi užitečný.
ZÁVĚR
Experimentální vytvoření somato-CNS-auto-
nomního reflexního oblouku je technicky možné.
Motorické axony somatického reflexního oblouku
jsou schopny přenášet reflexní aktivitu přes auto-
nomní část nově vytvořeného oblouku na hladkou
svalovinu močového měchýře. Tato aktivita je však
detekovatelná především elektrofyziologicky, a to
pouze u části jedinců. Indukci mikčního reflexu
s/nebo bez průvodní detruzoro-sfinkterické dys-
synergie není schopna vyvolat. Z tohoto hledis-
ka není možno metodu doporučit ke klinickému
využití.
Práce jepodporovánagrantem IGAMZČRNT13871 –4
LITERATURA
1. Xiao CG, Schlossberg SM, Morgan CW, Kodama R.
A possible new reflex pathway for micturition after
spinal cord injury. J Urol. 1990; 143: 356A.
2. Xiao CG, de Groat WC, Godec CJ, Dai C, Xiao Q.
“Skin-CNS-bladder” reflex pathway for micturition after
spinal cord injury and its underlying mechanisms. J Urol. 1999; 162: 936–942.
3. Tuite GF, et al.
Attempted bladder reinnervation and creation of a scratch reflex for bladder emptying
through a somatic-to-autonomic intradural anastomosis: Case report. J Neurosurg: Pediatrics. 2013: 1–7.
4. Peters KM, et al.
Outcomes of lumbar to sacral nerve rerouting for spina bifida. J Urol. 2010; 184: 702–708.
5. Peters KM, Gilmer H, Feber K, Girdler BJ, et al.
US pilot study of lumbar to sacral nerve rerouting to
restore voiding and bowel function in spina bifida: 3-year experience. Adv Urol. 2014; 2014: 863209. Pub-
lished online 2014 Jun 2. doi: 10.1155/2014/863209.
6. Rasmussen MM, Rawashdeh YF, Clemmensen D, Tankisi H, et al.
The artificial somato-autonomic
reflex arch does not improve lower urinary tract function in patients with spinal cord lesions. J Urol. 2015;
193: 598–604.
7. Zerhau P, Mackerle Z, Husár M, Brichtová E, et al.
Limitations in using rabbit bladders in electrophy
siological and urodynamic experiments. Veterinární medicína, 2014; 59(8): 376–381.