43 / 92
129
Ces Urol 2016; 20(2): 123–134
ORIGINÁLNÍ PRÁCE
Kontrolní elektrofyziologická kořenová
stimulace pod provedenou anastomózou
Při stimulaci reflexního oblouku pod provede-
nou anastomózou (tabulka 4) došlo k odpovědi
detruzoru močového měchýře celkově u sedmi
zvířat (41%). Výška detekované amplitudy se pohy-
bovala v rozmezí 4,0–12 uV (průměr 5,9, medián 5).
K jednoznačné odpovědi na sfinkteru došlo u pěti
(29%) zvířat s amplitudou 3–1000 uV (průměr 362,
medián 300), u zbývajících k odpovědi nedošlo
nebo nebyla jednoznačně hodnotitelná. K elevaci
P
ves
došlo u čtyř králíků (24%), s amplitudou 3–13
cm H
2
O (průměr 7,75, medián 7,5). U žádného zví-
řete nedošlo k indukci močení ani k inhibici aktivity
zevního sfinkteru při potvrzené aktivitě detruzoru.
Aktivita sfinkteru byla velmi výrazná u tří zvířat
(300–1 000 uV, prům. 600 uV).
Porovnání amplitudy evokovaných potenciálů
detruzoru resp. sfinkteru při kořenové stimulaci
nad a pod anastomózou Wilcoxonovým testem
je statisticky nevýznamné, p=0,066 resp. p=0,208,
svědčí o dobré průchodnosti anastomózy.
Komplikace
Patnáct zvířat se nedožilo druhé operace ná-
sledkem trofických a infekčních komplikací, ně-
kdy nebyla příčina zjistitelná. Reoperaci nepřežilo
dalších pět králíků, důvodem byl pravděpodobně
peroperační stres a anesteziologické komplika-
ce. U přeživších reoperovaných zvířat byla zjisti-
telná jednostranná paréza dolních končetin 3×,
oboustranná 2×, vyhřezlé varle 5×, ztráta tělesné
hmotnosti 3×, zánět pateřního kanálu 1x, výhřez
konečníku 1×, inkontinence moči 4×, léze conus
medullaris 1× a v šesti případech bylo makrosko-
picky zřetelné ztluštění stěny močového měchýře
se zvětšením jeho objemu, pravděpodobně ná-
sledkem neurogenní léze nebo infekce. Po všech
stránkách (klinika, močový měchýř, pateřní kanál)
bylo zcela v pořádku pět zvířat (č. 14, 16, 33, 34, 36),
korelace s pozitivními výsledky experimentálního
reflexního oblouku zde však není.
DISKUZE
První přirozenou otázkou je výběr zvířat k ex-
perimentu. Pomineme-li jednoznačnost výběru
po konzultaci s experimentálním oddělením Vý-
zkumného ústavu veterinárního lékařství, výsledky
měření při první operaci ukazují, že pomocí evo-
kovaných potenciálů bylo dosaženo dostatečně
silných odpovědí detruzoru, detekovatelných EMG
přístrojem. Samotná detekce potenciálů přímo na
efektoru (detruzoru) stripovou elektrodou je ojedi-
nělá, v dostupné literatuře jsme obdobné měření
nezaznamenali.
Elevace intravezikálního tlaku je detekovatelná
již obtížněji, při experimentálním měření je nutno
počítat s rozdílnou absolutní hodnotou intrave-
zikálního tlaku u králíků a u lidí. Zatímco síla kon-
trakce lidského detruzoru, hodnocená velikostí P
ves
,
dosahuje při srovnatelných parametrech stimulač-
ních potenciálů hodnot 50–90 cm H
2
0 (8), u králíka
Tab. 1.
Četnost anastomóz použitých kořenů při první operaci (vlevo), při reoperaci a kontrolnímměření (vpravo)
Tab. 1.
Frequency of used ventral roots anastomosis at first surgery (left) and control measuring (right)
Anastomóza Počet
%
Anastomóza Počet
%
L5 na S2
11
29,7
L5 na S2
5
29,4
S1 na S3
4
10,8
S1 na S3
1
5,88
L6 na S2
15
40,5
L6 na S2
6
35,2
L6 na S3
1
2,7
L6 na S3
1
5,88
S1 na S2
6
16,2
S1 na S2
4
23,5
celkem 37
100
celkem 17
100
průměr
7,4
19,98
průměr
3,4
19,972
medián
6
16,2
medián
4
23,5
max.
15
40,5
max.
6
35,2
min.
1
2,7
min.
1
5,88