51 / 92
137
Ces Urol 2016; 20(2): 135–140
ORIGINÁLNÍ PRÁCE
ustavenému společnému analytickému pracovišti
ÚZIS ČR a Institutu biostatistiky a analýz Masaryko-
vy Univerzity v Brně se podařilo získat data o poč
tech prováděných stěžejních operačních výkonů
v ČR v letech 2009–2014. V článku jsou daná čísla
předložena tak, jak byla získána. A to i s plným vě-
domím, že je zde široký prostor pro možná i výraz-
ná zkreslení některých počtů.
METODIKA
Členy výboru České urologické společnosti byly
na začátku roku 2014 vytipovány vybrané výkony.
K vybraným výkonům byl přiřazen odpovídající
kód ze sazebníku výkonů. Zároveň byly přiřazeny
i diagnózy, pro které se daný výkon měl provádět.
Např. tedy počty níže uvedené nefrektomií by díky
zkřížení výkonů s diagnózami neměly odpovídat
počtu všech provedených nefrektomií, ale jen těm
provedených pro nádory ledvin. Je vcelku logické,
že by počty výkonů neměly přesahovat známou
incidenci zejména u základních urologických ma-
lignit. Podobně by měly souhlasit i počty prove-
dených lymfadenektomií. Požadovaná data byla
poté získána pilotní analýzou Národního registru
hospitalizací, který je stěžejní součástí Národního
zdravotnického informačního systému ČR (NZIS)
dle zákona 372/2011 sb. (zákon o zdravotních služ-
bách).
VÝSLEDKY
Výsledky přináší tabulka č 1. Porovnání získa-
ných dat o robotické chirurgii bylo srovnáno v ta-
bulce č. 2 s daty získanými od České společnosti
robotické chirurgie (poskytl její předseda doc.
MUDr. V. Študent, Ph.D.).
DISKUZE
Data prezentovaná v souhrnné tabulce je ne-
zbytné hodnotit jako pilotní výstup, který bude
v budoucnosti dále rozvíjen a validován. Národní
registr hospitalizací (NRHOSP) nebyl z tohoto po-
hledu nikdy analyzován a první výsledky mohou
být částečně zkreslené. Dalším limitujícím faktorem
je samo vykazování provedených výkonů z klinické
praxe nemocnic, které není ve všech indikacích
standardizované.
Získaná data tak nutně odrážejí řadu zdrojů
zkreslení a chyb. Jako příklad uveďme výkony pro
stresovou inkontinenci. Zde se odráží čísla výkonů
provedených nejen urology, ale též gynekology.
Použitá metodika toto nedokáže odfiltrovat. Zará-
žející je např. též počet orchiektomií provedených
pro nádorová onemocnění varlat. Je vykázáno
ročně téměř 800 radikálních orchiektomií, přičemž
incidence zhoubných nádorů varlat je pod 500.
U nádorů ledvin bylo dle
www.svod.czv letech
2009–2013 hlášeno celkem 14 989 zhoubných no-
votvarů ledviny (C64), ale výkonů bylo vykázáno za
dané období 16978. Rozdíl je asi dán tím, že výkony
zahrnují i operace pro benigní nálezy a reopera-
ce. Zcela nepochopitelná jsou čísla provedených
lymfadenektomií pro diagnózy pro nádory pe-
nisu. Počet hlášených zhoubných nádorů penisu
ročně nepřesahuje 100 nových případů, přičemž
lze odhadovat, že řešení uzlinového postižení se
týká přibližně čtvrtiny. Zde se evidentně nepoda-
řilo odfiltrovat provedené lymfadenektomie pro
jiné zhoubné nádory. Laparoskopické výkony jsou
výrazně zkresleny tím, že neexistují v sazebníku
výkonů kódy pro laparoskopickou resekci ledviny,
radikální prostatektomii a radikální cystektomii.
Teprve od roku 2012 lze požívat pouze DRG signální
kód VZP. U robotických výkonů (zejména resekce
ledviny, pyeloplastika) jsou minimální počty dány
tím, že výkony jsou vykazovány pravděpodobně
jako laparoskopické. K výraznému zkreslení však
dochází i u vykázaných radikálních prostatektomií,
jak ukazuje tabulka č. 2 srovnávající získaná data
s daty poskytnutými Společností robotické chirur-
gie. Nicméně přes řadu možných zdrojů zkreslení
dávají předložená čísla urologům a zdravotnickým
manažerům velmi zajímavé informace o poskyto-
vané operační urologické péči.
Zpravodajství shrnující produkční klinická data
je nezbytné dále rozvíjet. Mimo jiné, je to jediná
cesta, jak ukázat na nesrovnalosti ve vykazování