

130
Ces Urol 2016; 20(2): 123–134
ORIGINÁLNÍ PRÁCE
jsou hodnoty podstatně nižší, v našem souboru
do 15 cm H
2
0. V dostupné literatuře opět nejsou
k dispozici údaje o srovnatelných experimentech
u králíků.
Z rozdílných velikostí hodnot P
ves
u králíků a lidí
(včetně dětí srovnatelné hmotnosti) vyplývá ve-
dlejší otázka, do jaké míry se na mikčním intra-
vezikálním tlaku u králíků podílí vlastní kontrakce
detruzoru a jakou úlohu hraje břišní lis. V humánní
medicíně je mikční fáze a úloha jednotlivých svalo-
vých systémů podrobně popsána (9, 10), v medicí-
ně veterinární tomu tak zatím v dostupné literatuře
není. Jedním z důvodů je samozřejmě absence
volní spolupráce sledovaného objektu, pro řádné
urodynamické vyšetření nezbytná.
Experiment byl velmi náročný na přežití zvířat.
Peroperační úmrtnost byla dána jednak náročností
výkonu, stresujícím zvíře preparací v břiše, míšním
kanále, krevní ztrátou, na počátku experimentu pak
i délkou výkonu, přesahující 180 minut. Ne všechna
zvířata byla dále schopna obstát při velkých náro-
cích na dlouhodobé přežití (až 16 měsíců po pri-
mooperaci). Zde je nutno zmínit vliv mitigovaných
protrahovaných infekcí a dlouhodobé odhojování
náhrad mater dura.
Výběr kořenů k vytvoření nového reflexního
oblouku považujeme v naší práci za exaktnější, než
uvádí Xiao. Inervace detruzoru nikdy nepochází
jen z jednoho kořene, z některého je ale nejlepší
odpověď. Zatímco my jsme díky přímému snímání
potenciálů z detruzoru použili (tímto výběrem) jako
příjemce kořeny S2–S3 (tabulka 1), Xiao u krys uvádí
striktně L6 (11), u koček S1 (2), aniž by odpovědi na
detruzoru měřil. Pozitivní výsledky však jak u krys,
tak u koček uvádí ve 100 %.
Vzhledem k přerušení ventrálních kořenů, slou-
žících fyziologicky i k motorické inervaci, dochází
u operovaných zvířat k částečné paréze v odpoví-
dajícím myotomu. Xiao se o komplikacích v první
práci nezmiňuje, u koček (2) uvádí jen lehkou atrofii
končetinových svalů v prvních pěti měsících od
operace, která po roce vymizela. V pozdější práci
Tab. 2.
Periferní stimulace vlevo, odpověď detruzoru a sfinkteru
Tab. 2.
Peripheral stimulation on the left side, detrusor and sphincter response
Králík č.
Anastomóza Interval od 1. operace EMG detruzor
EMG sfinkter
Elevace P
ves
8
L5 na S2
5 měs.
+ 6uV
-
-
11
S1 na S3
8 měs.
-
-
-
14
L6 na S2
14 měs.
-
+ 1uV
-
15
L6 na S2
3 měs.
+ 1uV
+ 1uV
7 cm H
2
0
16
L6 na S3
9 měs.
+ 5uV
+ 1uV
-
19
L6 na S2
14 měs.
+ 2uV
+ 2uV
5 cm H
2
0
20
L5 na S2
16 měs.
+ 5uV
-
-
23
L5 na S2
6 měs.
+ 0,5uV
-
-
24
L5 na S2
11 měs.
+ 1uV
+ 400uV
15 cm H
2
0
26
S1 na S2
10 měs.
-
-
-
29
S1 na S2
10 měs.
-
-
-
33
L6 na S2
9 měs.
-
+ 20uV
7 cm H
2
0
34
S1 na S2
8 měs.
-
+ 2uV
-
36
S1 na S2
9 měs.
-
+ 1uV
-
37
L5 na S2
6 měs.
+ 1uV
+ 1uV
8 cm H
2
0
41
L6 na S2
4 měs.
-
-
-
42
L6 na S2
5 měs.
-
+ 2uV
-
průměr
8,647058824
2,75
61,14285714
8,4
medián
9
1,5
2
7
max.
16
6
400
15
min.
3
0,5
1
5