Background Image
Table of Contents Table of Contents
Previous Page  28 / 78 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 28 / 78 Next Page
Page Background

122

Ces Urol 2015; 19(2): 118–130

PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK

Další jeho závěr z pokusů s povrchovým chlaze-

ním ledviny s dřeňovými teplotami okolo 22 °C

je, že studená ischemie není tolerována více než

60–70 minut (2, 21).

V další studii Novick uvádí, že k plnému návratu

renálních funkcí po ischemickém poškození trva-

jícím 20 minut dochází v řádu několika hodin, po

ischemii trvající 30 minut dochází k reparaci v řádu

několika dní. Po ischemii trvající 60 minut při použití

hypotermie dochází k zotavení ledvinných funkcí

v řádu týdnů (1).

Další pokusy se studenou ischemií v 70. letech

se pokusily definovat optimální teplotu pro pro-

dloužení tolerance ischemie a zároveň prevenci

poškození ledvin chladem. K tomuto poškození

dochází v důsledku snížení průtoku krve ledvinou

a výsledně ke zvýšení vaskulární rezistence způ-

sobené hypotermií. Ward ve svých pokusech na

ledvinách psů nedoporučuje chlazení na teploty

nižší než 15 ˚C, neboť nebyly zaznamenány lepší

výsledky z hlediska ochrany před ledvinnou ische-

mií při teplotách pod 15 °C (22).

De Maeyer v roce 1981 na základě výzkumu

u krys popisuje optimální přípravu k zabránění is-

chemického poškození ledvin: dostatečnou před-

operační hydrataci, intravenózní použití manitolu

a podání zředěného roztokem papaverinu do re-

nální tepny perioperačně (23).

Výzkumy na prasečím modelu naznačují, že

doba teplé ischemie v rozmezí 75–90 minut je stále

bezpečná pro funkci ledvin. Studie Baldwina (24)

naznačuje, že i časy teplé ischemie do 90 minut

mohou být dobře snášeny. Ke kompletnímu klinic-

kému a patologickému zotavení po laparoskopické

operaci solitární ledviny u prasete došlo do sedmi

dní po době teplé ischemie až 90 minut. Další kli-

nické studie budou tedy muset objasnit, zda tato

relativně dlouhá doba teplé ischemie je výsledkem

příznivého vlivu pneumoperitonea (viz. kapitola

o účinku pneumoperitonea a o ischemickém pre-

conditioningu), vlivu pouze přítomnosti solitární

ledviny nebo výsledkem špatných výsledků a zá-

věrů předchozích studií.

Nicméně zvířecí modely, i když se blíží lidské

fyziologii, je třeba opatrně aplikovat na klinickou

humánní praxi.

RESEKCE LEDVIN S TEPLOU

ISCHEMIÍ (WI)

Solitární ledvina je často udávána jako ideální mo-

del k posouzení maximální doby teplé ischemie

(WIT), protože pooperační poškození solitární led-

viny nemůže být maskováno kompenzatorní funkcí

zdravé kontralaterální ledviny. Nicméně některé

studie konstatují, že solitární ledvina je odolnější

vůči ischemickému poškození ve srovnání s pá-

rovými ledvinami a výsledky studií na solitárních

ledvinách mohou vést k nadhodnocení maximální

tolerance ledvin k ischemii u pacientů s oběma

ledvinami (25, 26).

V roce 2010 analyzovali autoři z Mayo Clinic

a Cleveland Clinic skupinu 362 pacientů, kteří

podstoupili otevřenou nebo laparoskopickou

resekci solitární ledviny s uzavřením hilových

cév (průměr WIT 21 minut, rozmezí 4–55 minut).

Autoři posuzují hraniční hodnoty WIT a udávají

hranici 25 minut WI, kdy nedochází ke krátko-

dobému ani dlouhodobému poklesu renálních

funkcí (27). Stejní autoři v roce 2012 na souboru

362 pacientů se solitární ledvinou dochází k zá-

věru, že pooperační funkce ledviny je závislá na

předoperační funkci ledviny, množství zachova-

ného parenchymu a minimalizaci WIT na dobu

kratší než 25 minut (28).

Autoři z Cleveland Clinic v další studii konsta-

tují, že výsledná funkce ledviny koreluje hlavně

s objemem zachovaného parenchymu ledviny,

kde ischemie hraje sekundární roli. Proto by snaha

o maximální šetření parenchymu a precizní prove-

dení resekce měly být prioritou resekčního výkonu

(29).

V případě resekcí u pacientů s oběma ledvinami

je možno konstatovat, že interval doby WI delší než

25–30 minut je spojován se statisticky významnou

ztrátou funkce ledvin (30–32).

Hlavně na základě experimentálních studií

byla historicky hraniční hodnota WIT udávána do

30 minut (1, 21, 22). Pozdější práce tento časový

interval zkrátily a doporučovaly dobu do 20 minut

(2, 32, 35). Na základě novějších studií je dnes jako

hraniční hodnota doby teplé ischemie uváděna

hodnota 25 minut (27, 28, 33).