Background Image
Table of Contents Table of Contents
Previous Page  25 / 78 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 25 / 78 Next Page
Page Background

119

Ces Urol 2015; 19(2): 118–130

PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK

SUMMARY

Stránský P, Hora M, Hrbáček J, Eret V, Ürge T,

Peteříková R. Renal ischemia in partial nephrectomy

and options for its influence

Introduction:

The objective of this literature

reviewwas to summarize clinical and experimental

evidence of the renal responses to warm and cold

ischemia. The study compared different surgical

procedures and options for dealing with renal is-

chemia during partial nephrectomy. The article is

a summary of the current literature data.

Results:

There are three main mechanisms

of ischemic renal injury – vascular, persistent va-

soconstriction with an abnormal endothelial cell

compensatory response, and tubular obstruction,

with backflow of urine, and injury due to reperfu-

sion. Controversy regarding the maximal kidney

tolerability to warm ischemia continues. This com-

munication summarizes literary data regarding

available surgical techniques used to diminish the

effects of warm ischemia.

Conclusion:

If ischemia is required, the tumour

should be removed within 25 minutes of warm

ischemia, regardless of the surgical approach. If

this longer time of resection is expected, we have

to start immediately with cold ischemia. Cold is-

chemia, depending on the cooling method, can

be tolerated for up to 2 hours (autotransplanta-

tion). The cold ischemia technique includes in situ

cold arterial perfusion, ice slush placed around

the kidney, retrograde caliceal perfusion or ex situ

cold arterial perfusion with autotransplantation.

The technique depends on preoperative findings,

surgical technique (open, laparoscopic or robotic)

and institutional experience.

KEY WORDS

Ischemia, renal cell carcinoma, partial nephrectomy,

kidney failure.

………

ÚVOD

Kromě onkologického a chirurgického výsledku

operace je právě funkčnost operované ledviny

velice důležitou problematikou. Článek podává

přehled literárně dostupných údajů o výzkumu

ischemických změn při resekci ledviny a zabývá se

patofyziologií ledvinné ischemie. Porovnává různé

operační postupy a možnosti ovlivnění ledvinné

ischemie při resekcích ledvin.

HISTORIE VÝZKUMU ISCHEMIE

LEDVINY

Výzkum ischemických změn ledvin při operacích

sahá do 70. a 80. let minulého století a má souvis-

lost hlavně s otevřenou operativou pro nefrolitiá-

zu a s transplantacemi ledvin. Uzavření hilových

cév při operacích pro nefrolitiázu minimalizovalo

krevní ztrátu a vytvořilo nekrvavé pole pro ex-

ploraci ledviny i její následnou rekonstrukci (1, 2).

V souvislosti s historií je vhodné připomenout

i přínos českých autorů a zmínit monografii doc.

Švába, která se věnuje resekcím ledvin a právě

ischemickému poškození ledvinného parenchy-

mu (3).

Také transplantační chirurgie se vždy pokoušela

dosáhnout co možná nejkratší doby ischemie, aby

se minimalizovalo reperfuzní poškození ledviny.

Bylo zjištěno, že doba teplé ischemie kratší než

20 minut signifikantně snižuje poškození ledviny

po transplantaci (4).

V době otevřené chirurgie pro nefrolitiázu

a v době počátků transplantací ledvin byly me-

chanizmy akutního selhání ledvin pro ischemii

podrobně experimentálně zkoumány (5, 6).

Nelze zapomenout na přínos a obrovský rozvoj

moderních zobrazovacích metod, které jsou zá-

kladem diagnostiky a plánování chirurgické léčby

nádorů ledvin. Je nutné zdůraznit jejich význam

právě pro záchovné výkony na ledvině.

Další vývoj pokračoval v souladu se zaváděním

nových operačních miniinvazivních postupů do

praxe – laparoskopie a robotické chirurgie. V sou-

vislosti s tím byly vyvinuty i nové techniky chlazení