Table of Contents Table of Contents
Previous Page  17 / 84 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 17 / 84 Next Page
Page Background

257

Ces Urol 2015; 19(4): 256–269

PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK

from a urologist‘s and radiation oncologist’s point

of view.

Prostate cancer is the most common cancer,

which affects male Europeans. The disease cur‑

rently represents a serious health problem, espe‑

cially in developed countries with an increasing

proportion of older men in the general popula‑

tion (1). When a patient is diagnosed with local‑

ized or locally advanced prostate cancer (PCa),

the patient gets into a situation where they have

to choose one treatment method over another.

In this process, awareness and patient education

are very important. This places great responsibility

on us physicians, to act fully in accordance with

the principles of ethics and morality, and in full

conviction that we provide the patient with the

best care based on the available evidence. We

must consider the fact that every innovation in

treatment is associated with high economic costs,

which are also reflected in their introduction into

regular practice through marketing processes and

this can affect our treatment decision despite

the absence of evidence supporting its potential

benefit. However, the gold standard of surgical

treatment for localized prostate cancer remains

radical prostatectomy.

KEY WORDS

Localized and locally advanced prostate cancer,

radical prostatectomy, radiotherapy.

………

POHLED UROLOGA

Úvod

V současné době je karcinomprostaty (KP) v průbě‑

hu celého života diagnostikován u 15–20 %mužů,

avšak celoživotní riziko úmrtí na toto onemocnění

činí jen 3 % (2, 3). Incidence malých, lokalizovaných

a dobře diferencovaných KP se zvyšuje, zejmé‑

na díky testování PSA a užívání protokolu biopsie

s odběrem většího počtu vzorků. Tyto údaje svědčí

i o tom, že řada mužů s lokalizovaným KP nebude

mít ve skutečnosti z definitivní léčby žádný benefit

(3). Odhaduje se, že přibližně 45 % mužů, u nichž

je na základě PSA detekován KP (tady se jedná

ale o muže s lokalizovaným KP detekovaným na

základě snahy o časnou detekci/screening/opor‑

tunní screening), jsou vhodnými kandidáty pro

konzervativní léčbu (3, 4). Predikovaná hodnota

incidence KP v ČR pro rok 2015 je

9492 pacientů,

z toho u 6860 pacientů se bude jednat o klinické

stadium I a II

(5). Jako lokalizovaný KP označujeme

nádor ve stadiu cT1–2, N0, M0, zatímco lokálně

pokročilý KP ve stadiu cT3–4, nebo cN+ (tabulka 1)

(6). U mužů s komorbiditami a krátkou očekávanou

délkou života může být vhodné léčbu lokalizova‑

ného KP odložit, abychom zabránili zhoršení kvality

života v důsledku léčby KP (6). V české literatuře

se situace etabluje pod anglosaským označením

„overtreatment“. V současnosti jsou k dispozici dvě

možnosti konzervativního přístupu v podobě aktiv‑

ního sledování („active surveillance“) a pozorného

vyčkávaní („watchfull waiting“). A i když přesné

údaje o tom, kolik pacientů v ČR tuto možnost

podstoupí, nejsou dostupné, nebude se jednat

o velké číslo.

Aktivní sledování

Aktivní sledování spočívá v aktivním sledování/

monitoringu pacienta s lokalizovaným KP a ve

správném načasování léčby s kurativním záměrem.

Tato strategie byla vyvinuta v uplynulé dekádě a její

podstata spočívá ve vědomém rozhodnutí neza‑

hájit okamžitou léčbu, spojenou s možnými kom‑

plikacemi. Léčba je zahájena při dosažení předem

definovaných kritérií, které již mohou signalizovat

přítomnosti potenciálně život ohrožujícího one‑

mocnění, při současném zohlednění očekávané

délky života pacienta (3, 7). Cílem tohoto přístupu

je tedy ochránit pacienta před vedlejšími účinky

spojenými s léčbou a zároveň neohrozit délku jeho

života. Tento postup vyžaduje pečlivé poučení

spolupracujícího pacienta. Protokol sledování je

založený na sledování hodnot PSA, digitálního

rektálního vyšetření (DRE), opakované biopsie a na

volitelné magnetické rezonanci (MR). Aktivní sle‑

dování podle současného doporučení Evropské

urologické asociace (EAU) je volbou u pacientů

s velmi nízkým rizikem progrese KP (3):