21 / 84
261
Ces Urol 2015; 19(4): 256–269
PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK
jedné či druhé metody, jsou dosud neprůkazné.
Data ukazují, že až 95% mužů mezi 40–50 lety,
kteří podstupují nervy šetřící RRP, dosáhnou ob‑
novu sexuálních funkcí adekvátní pro pohlavní
styk, zatímco u mužů starších 70 let je to pouze
v 50 % (32). Americký národní institut zdraví (NIH;
National Institutes of Health) uveřejnil v 2007 studii
porovnávající potenci podle chirurgického přístupu
RP u 602 mužů (29). Celkové skóre dotazníku „Uni‑
versity of California, Los Angeles (UCLA) Prostate
Cancer Index“ bylo nejlepší ve skupině otevřené
RRP, ačkoli rozdíly mezi všemi třemi skupinami ne‑
byly statisticky významné. RARP proto nemůže být
v současnosti považovaná za bezpečnější přístup
ve srovnání s RRP (20).
Alternativní možnosti CSAP, HIFU
Cílem alternativních metod v léčbě lokalizované‑
ho karcinomu prostaty je destrukce nádorových
buněk pomocí fyzikální energie. Metody, které
jsou zmíněné i v doporučení EAU, jsou kryoablace
(CSAP) a fokusovaný ultrazvuk o vysoké intenzitě
(HIFU). Potenciálními kandidáty CSAP jsou muži,
kteří nejsou vhodní pro RP nebo RT a s očekávanou
délkou života méně než 10 let. Prostata by měla
mít velikost <40 ccm, KP by měl být ohraničený
na prostatu nebo s minimálním extraprostatickým
šířením, GS<7, PSA<20 ng/ml (6). Je důležité, aby
pacienti s předpokládanou délkou života >10 let
byli plně informováni, že existují pouze omezené
údaje z hlediska dlouhodobých onkologických
výsledků (6). Potenciálním kandidátem pro HIFU
jsou pacienti s KP s nízkým nebo středním rizi‑
kem v rámci klinických studií, jelikož dosud nejsou
k dispozici data randomizovaných prospektivních
studií (6). I zde platí podmínka informovanosti pa‑
cienta o nedostatku dlouhodobých dat.
Záchranná („salvage“) radikální
prostatektomie a alternativní metody
v léčbě lokální recidivy po RT
Přestože přibližně 90% mužů s biochemickým
relapsem po radioterapii obdrží systémovou an‑
drogenní deprivaci, tato forma terapie jim ne‑
nabízí léčebný potenciál a naopak může zvýšit
riziko rozvoje diabetu, kardiovaskulárních a trom‑
boembolických komplikací (33). Možnosti jako
brachyterapie, kryoterapie, androgenní deprivace
a radikální prostatektomie jsou zatížené vysokým
rizikem onkologického selhání a výskytem kom‑
plikací v postradiačním období (34). Pouze 2%
mužů s biochemickou recidivou po RT podstoupí
záchrannou („salvage“) radikální prostatektomii
(SRP), možná právě z obavy neefektivní kontro‑
ly rakoviny výše zmíněných metod. Ale zatímco
radikální prostatektomie jako záchranná metoda
může nabídnout kurativní výsledek, její použití bylo
omezeno v důsledku vyšší perioperační morbidity,
jako poranění konečníku, rektouretrální píštěle,
lymfedému, inkontinence moči a striktury anasto‑
mózy ve srovnání s primární radikální prostatekto‑
mii (33). SRP je spojená s vysokou mírou komplikací,
ale i přesto poslední údaje ukazují, že v průběhu
času došlo k jejich snížení. Močová kontinence se
pohybuje v rozmezí 36 až 81%, zatímco erektilní
funkce po SRP byla všeobecně nízká s méně než
30 % mužů, u kterých erekce byla zachována (33).
Chade s kolektivem v systematickém přehledu
prezentovali, že pětileté a desetileté přežívání bez
biochemické recidivy u pacientů po SRP se pohy‑
buje v rozmezí 70–83%, resp. 54–89% (35).
Podle doporučení EAU by SRP měla být zvážena
pouze u pacientů s minimálními komorbiditami,
s očekávanou délkou života alespoň 10 let, PSA<10
ng/ml v době indikace a s biopsii Gleason skóre
≤7, bez postižení lymfatických uzlin, a u pacientů
s původním klinickým stadiem T1 nebo T2 (6).
I přes poslední data ohledně lepších perio‑
peračních výsledků je SRP zatížena vysokou per
operační a pooperační morbiditou (33). Jedná se
o málo využívanou metodu, která u vhodně zvo‑
leného pacienta nabízí šanci na vyléčení, nebo
alespoň prodloužení intervalu přežívaní bez one‑
mocnění ve srovnání s alternativními metodami.
V tomto směru by měli být potenciální kandidáti
odesílání do center se zkušenostmi s tímto nároč‑
ným chirurgickým zákrokem (33).
Jako alternativní metody k záchranné RP byly
navržené HIFU nebo CSAP, a to z důvodu menší
morbidity, ale podobné efektivity jako SRP. Pěti‑
leté přežívání bez biochemické recidivy u mužů
po CSAP však bylo pouze 50 % (36). Přesto CSAP