48 / 84
288
Ces Urol 2015; 19(4): 281–290
ORIGINÁLNÍ PRÁCE
je. Navíc se podle veškerých dostupných literárních
údajů jedná o první buněčnou linii karcinomu mo‑
čového měchýře s fenotypemmnohočetné lékové
rezistence, a navíc s chemorezistencí vůči všem
standardně používaným chemoterapeutikům pro
systémovou chemoterapii uroteliálního karcinomu.
Existuje několik biologických vysvětlení mecha‑
nizmu mnohočetné lékové rezistence. Historicky
první popsaný a molekulárně biologicky vysvět‑
lený mechanizmus je založen na aktivitě eflux‑
ních pump tzv. ATP-binding casette (ABC) – rodiny
(21, 22). Jedná se o aktivní transportéry lokalizova‑
né v cytoplazmatické membráně (u epiteliálních
buněk v její apikální části), které jsou schopny za
spotřeby ATP pumpovat z buňky řadu toxinů a xe‑
nobiotik, včetně protinádorových chemoterapeu‑
tik. Jedná se ovšem o velmi komplexní proteinovou
rodinu, zahrnující nejméně 49 různých strukturně
a funkčně homologních transportérů, členěnou na
základě sekvenční homologie do 7 tříd – A až G
(23). Klinický význam pro vývoj mnohočetné lékové
rezistence nádorů byl ovšem prokázán jen pro
několik z nich, především MDR-1 (P-glykoprotein,
ABCB1), dále některé transportéry třídy C (tzv. mul‑
tidrug resistance proteins – MRP1 – 9, což odpovídá
ABCC1 – ABCC6 a ABCC10 – ABCC12), a tzv. breast
cancer resistance protein (BCRP) neboli mitoxant‑
rone resistance protein (MXR) neboli ABCG2. Tyto
pumpy mají částečně překryvné, částečně speci‑
fické substrátové specifity. Navíc zatímco někte‑
rá cytostatika mohou být transportována přímo
(zejména ta, jejichž molekuly mají velké hydro‑
fobní jádro, jako jsou antracykliny, vinca alkaloidy,
taxany, aj.), pro jiné je nutná předchozí konjugace
detoxifikačními enzymy 2. fáze – MRP2 (cMOAT –
canalicular multispecific organic anion transporter
= ABCC2) je takto schopen efluxu cisplatiny až po
její konjugaci s glutathionem (24). Situace je o to
složitější, že exprese některých ABC-pump může
zprostředkovat rezistenci vůči jedné skupině cyto‑
statik, a zároveň senzitivitu vůči jiné; P-glykoprotein
(ABCB1) a multidrug resistance protein 1 (ABCC1)
pravděpodobně zvyšují citlivost buněk vůči gem‑
citabinu (23). Vzhledem k tomu je velice obtížné
najít jakékoli jednoduché vysvětlení fenotypu mno‑
hočetné lékové rezistence u BC44DoxoR buněk
v rámci zvýšené exprese ABC – efluxních pump.
Současná rezistence vůči “klasickým“ substrátům
(doxorubicin, vinblastin, metotrexát) a současně
cisplatině a gemcitabinu by vyžadovala, jestliže
by jejím základem měl být zvýšený eflux cytosta‑
tik, komplexní změny v expresi řady transportérů
ABC – rodiny.
Dalším z možných mechanizmů mnohočetné
lékové rezistence je celkové snížení apoptotické
kompetence, ať už v důsledku nadměrné exprese
některého z mnoha inhibitorů apoptózy (Bcl-2,
Bcl-XL, XIAP, aj.), tak naopak mutačním vyřazením
apoptotických aktivátorů, zejména na signální drá‑
ze tumorového supresorového genu
p53
(19). Další
z možných strategií obejití či oddálení buněčné
smrti je tzv. autofágie, zejména její specifická vari‑
anta, tzv. mitofágie, při níž se buňky selektivně zba‑
vují mitochondrií a celá iniciace vnitřní apoptotické
dráhy je tak vyřazena (25). Je docela pravděpodob‑
né, že některý z těchto mechanizmů bude ve hře
rovněž u BC44DoxoR buněk. V předešlé práci jsme
prokázali, že mateřská nádorová buněčná linie BC44
neexprimuje funkční p53 protein (14). Tato okolnost
mohla přispět ke vzniku chemorezistentního klonu,
sama o sobě ovšem neposkytuje žádné vysvětlení
mechanizmu chemorezistence, neboť tato mutační
změna je již přítomna v mateřské buněčné linii,
která je chemosenzitivní.
Hlavním praktickým přínosemmolekulární ana‑
lýzy progresivních sérií nádorových buněčných
linií založených na selekci dceřiných chemorezis‑
tentních buněčných linií je v přinášení vhodných
kandidátů pro biomarkery chemorezistence či
přímo cílové molekuly, jejichž terapeutická inhi‑
bice či jiná modifikace by mohla chemorezistenci
zvrátit (12, 13). Naším cílem je dosáhnout podobné
úrovně molekulární analýzy i pro nově odvozenou
buněčnou linii s mnohočetnou lékovou rezistencí
BC44DoxoR. Je však na tomto místě třeba zdůraz‑
nit, že veškeré klinické i experimentální případy
chemorezistence, zejména mnohočetné lékové
rezistence, které byly analyzovány dostatečně po‑
drobně, odhalily multifaktoriální charakter tohoto
fenotypu, jehož podstatou byla současná aktivita
několika různých mechanizmů chemorezistence
(12). Je velmi pravděpodobné, že mnohočetná