

293
Ces Urol 2015; 19(4): 291–295
ORIGINÁLNÍ PRÁCE
MATERIÁL A METODY
Z nemocničního informačního systému jsme re‑
trospektivně vybrali soubor 302 pacientů, kteří
podstoupili PNL v období srpen 2011–únor 2015.
Z nich pouze u 250 byla dostupná potřebná ana‑
mnestická data, která jsme spárovali s údaji o pro‑
vedeném skiaskopickém vyšetření, které povinně
podle vyhlášky vede oddělení radiologické. Vychá‑
zeli jsme ze standardního uspořádání (tabulka 2) vy‑
šetřovacího stolu, rentgenky a pacienta při PNL na
našem pracovišti, užití stejného C ramene v módu
skiaskopie 1/2 dose, operačního stolu, pronační po‑
loha pacienta, 244 výkonů (97,6 %) bylo provedeno
jedním operatérem.
Tab. 2.
Schéma uspořádání C-ramene
Table 2.
C-arm settings pattern
C
C-rameno EXPOSKOP Ziehm 8000
D
Detektor + zesilovač E5830 SDS3 23/15/10
P
Pacient v pronační poloze
R
Rentgenka DF-151-R 0,5/1,5–110–40, filtrace 4 mm Al
S
Operační stůl TRUMPF Jupiter
Pro stanovení standardních hodnot jsme po‑
užili data z oficiální zkoušky dlouhodobé stability
(ZDS) C-ramene na fantomu pro potřeby SÚJB (Státní
úřad pro jadernou bezpečnost) z ledna 2014. Jako
základní hodnotu výpočtu jsme vybrali dopadající
kermu (Kiv), tedy energii přímo předanou ionizují‑
cím zářením vzduchu v místě vstupu do fantomu,
potažmo pacienta udávanou v jednotce Gray (Gy).
Z polohy pacienta vůči C ramenu a po započtení
faktoru rozptylu, absorpčního koeficientu operačního
stolu a konverzních faktorů pro jednotlivé tkáně, jsme
pak vypočetli absorbovanou dávku pro pacienta (E)
udávanou v jednotce Sievert (Sv).
Kde:
K
iv
= dopadající kerma (mGy)
K
emZDS
= vstupní povrchový kermový příkon na
povrchu fantomu při skiaskopii (mGy/s)
t
exp
= celkový skiaskopický čas (s)
U
v
= napětí na rentgence při vyšetření (kV)
U
ZDS
= napětí na rentgence při ZDS (kV)
FSD
ZDS
= vzdálenost fantomu při ZDS (cm)
FSD
v
= vzdálenost pacienta při expozici (cm)
B = faktor rozptylu, použili jsme střední hod‑
noty 1,2
Index
ZDS
vztažen k údajům ze zkoušky dlouhodo‑
bé stability, index
V
vztažen k vyšetření.
Hodnoty
t
exp
a
U
v
ve vzorci jsou našimi pro‑
měnnými, z nichž jsme vypočítali dopadající
kermu pro jednotlivá vyšetření. Problematickým
se ukázalo stanovení FSD
v
, protože byť je tato
hodnota také proměnná, je zpětně těžko zjis‑
titelná. Její hodnota je individuálně závislá na
anteroposteriorní vzdálenosti ležícího pacienta
a není jednoznačně závislá na váze ani body mass
indexu, které jsme měli k dispozici. Zde jsme mu‑
seli přistoupit k aproximaci a pro všechny pacienty
jsme stanovili stejnou hodnotu povrchu stolu 50
cm od ohniska rentgenky. Posledním zvažovaným
faktorem je absorpce záření operačním stolem K.
Desku stolu lze v uspořádání s rentgenkou pod
pacientem považovat za další clonu vloženou pod
pacienta. Z technické dokumentace operačního
stolu TRUMPF Jupiter se nepodařilo daný údaj
dohledat. Tedy vycházeli jsme z dokumentace
konstrukčně podobných operačních stolů, kde
je absorpce udávána jako ekvivalent 0,75–1,5 mm
Al. Pro výpočet jsme uvažovali hodnotu nejnižší
a průměrné napětí na rentgence 74 kV, dopadající
kermu jsme krátili koeficientem absorpce stolu
K = 0,96
. Vycházeli jsme ze vztahu (8):
( )
x
e I xI
µ
−
∗ =
0
Kde:
I
0
= dopadající svazek