Background Image
Table of Contents Table of Contents
Previous Page  12 / 78 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 12 / 78 Next Page
Page Background

106

Ces Urol 2015; 19(2): 106–117

PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK

NOVÉ TRENDY V LÉČBĚ RENÁLNÍHO

ANGIOMYOLIPOMU 

NEW TRENDS IN RENAL ANGIOMYOLIPOMAS THERAPY

Tomáš Ürge

1

, Tomáš Pitra

1

, Zdeněk Chudáček

2

, Jiří Baxa

3

, Petr Stránský

1

, Viktor Eret

1

,

Ondřej Hes

4

, Milan Hora

1

1

Urologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň a LF UK v Plzni

2

Radiodiagnostické oddělení, Fakultní nemocnice Plzeň a LF UK v Plzni

3

Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň a LF UK v Plzni

4

Šiklův ústav patologie, Fakultní nemocnice Plzeň a LF UK v Plzni

Došlo: 8. 2. 2015

Přijato: 31. 3. 2015

Kontaktní adresa

:

MUDr. Tomáš Ürge, Ph.D.

Urologická klinika LF UK a FN

E. Beneše 13, 305 99 Plzeň

e-mail:

urget@fnplzen.cz

Střet zájmů

: žádný.

Prohlášení o podpoře:

Zpracovnání tohoto sdělení bylopodpořenoMZČR –

RVO (Fakultní nemocnice Plzeň – FNPl, 00669806)

ABSTRAKT

Ürge T, Pitra T, Chudáček Z, Baxa J, Stránský P,

Eret V, Hes O, Hora M. Nové trendy v léčbě renál-

ního angiomyolipomu.

Angiomyolipom ledviny (AML) je benigní me-

zenchymový nádor, který se vyskytuje sporadicky

nebo v rámci komplexu tuberózní sklerózy (TSC).

Celková prevalence AML je 0,44% a vyskytuje se

čtyřikrát častěji u žen. Prevalence v ženské populaci

je tedy 0,6%, zatímco u mužů 0,28%. Jeho dia-

gnostika je založena na přítomnosti tukové složky

v nádoru a lze tedy identifikovat předoperačně

pomocí zobrazovacích metod. Morfologie AML

je velmi variabilní a někdy tedy tuková složka chy-

bí, což může způsobit diagnostické rozpaky. Zcela

zásadní roli má aktivní sledování pacientů s jasnou

diagnózou AML, jehož růst je pomalý s minimální

morbiditu. Pacient však může přijít ve stadiu kompli-

kací, které zahrnují hematurii, bolest či krvácení do

retroperitonea způsobené rupturou nádoru. Mezi

hlavní rizikové faktory krvácení jsou velikost nádo-

ru, procento zastoupení cévní složky, kterou tvoří

aneuryzmatické cévy a přítomnost TSC. Selektivní

arteriální embolizace úspěšně řeší hemoragické

komplikace a redukuje objem AML. V rámci dlou-

hodobých výsledků však selhává díky revaskularizaci

a dalšímu růstu AML. Zde pak mají lepší výsledky

chirurgické operace, kde se snažíme v maximál-

ní míře šetřit funkci ledviny. Slibné dlouhodobé

výsledky má též radiofrekvenční ablace, která je

ale silně limitována velikostí AML. U objemnějších

AML se zdá být dobrou alternativou resekčního

výkonu kryoablace, která však vyžaduje hůře do-

stupné speciální přístrojové vybavení. Novinkou je

pak systémová léčba mTOR inhibitory (everolimus,

sirolimus), které mají nezastupitelné místo u nemoc-

ných s TSC, kde jsou AML mnohočetné a recidivující.

Tato terapiemůže pomoci redukovat celkový objem

AML a umožnit případný resekční výkon.