12 / 78
106
Ces Urol 2015; 19(2): 106–117
PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK
NOVÉ TRENDY V LÉČBĚ RENÁLNÍHO
ANGIOMYOLIPOMU
NEW TRENDS IN RENAL ANGIOMYOLIPOMAS THERAPY
Tomáš Ürge
1
, Tomáš Pitra
1
, Zdeněk Chudáček
2
, Jiří Baxa
3
, Petr Stránský
1
, Viktor Eret
1
,
Ondřej Hes
4
, Milan Hora
1
1
Urologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň a LF UK v Plzni
2
Radiodiagnostické oddělení, Fakultní nemocnice Plzeň a LF UK v Plzni
3
Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň a LF UK v Plzni
4
Šiklův ústav patologie, Fakultní nemocnice Plzeň a LF UK v Plzni
Došlo: 8. 2. 2015
Přijato: 31. 3. 2015
Kontaktní adresa
:
MUDr. Tomáš Ürge, Ph.D.
Urologická klinika LF UK a FN
E. Beneše 13, 305 99 Plzeň
e-mail:
urget@fnplzen.czStřet zájmů
: žádný.
Prohlášení o podpoře:
Zpracovnání tohoto sdělení bylopodpořenoMZČR –
RVO (Fakultní nemocnice Plzeň – FNPl, 00669806)
ABSTRAKT
Ürge T, Pitra T, Chudáček Z, Baxa J, Stránský P,
Eret V, Hes O, Hora M. Nové trendy v léčbě renál-
ního angiomyolipomu.
Angiomyolipom ledviny (AML) je benigní me-
zenchymový nádor, který se vyskytuje sporadicky
nebo v rámci komplexu tuberózní sklerózy (TSC).
Celková prevalence AML je 0,44% a vyskytuje se
čtyřikrát častěji u žen. Prevalence v ženské populaci
je tedy 0,6%, zatímco u mužů 0,28%. Jeho dia-
gnostika je založena na přítomnosti tukové složky
v nádoru a lze tedy identifikovat předoperačně
pomocí zobrazovacích metod. Morfologie AML
je velmi variabilní a někdy tedy tuková složka chy-
bí, což může způsobit diagnostické rozpaky. Zcela
zásadní roli má aktivní sledování pacientů s jasnou
diagnózou AML, jehož růst je pomalý s minimální
morbiditu. Pacient však může přijít ve stadiu kompli-
kací, které zahrnují hematurii, bolest či krvácení do
retroperitonea způsobené rupturou nádoru. Mezi
hlavní rizikové faktory krvácení jsou velikost nádo-
ru, procento zastoupení cévní složky, kterou tvoří
aneuryzmatické cévy a přítomnost TSC. Selektivní
arteriální embolizace úspěšně řeší hemoragické
komplikace a redukuje objem AML. V rámci dlou-
hodobých výsledků však selhává díky revaskularizaci
a dalšímu růstu AML. Zde pak mají lepší výsledky
chirurgické operace, kde se snažíme v maximál-
ní míře šetřit funkci ledviny. Slibné dlouhodobé
výsledky má též radiofrekvenční ablace, která je
ale silně limitována velikostí AML. U objemnějších
AML se zdá být dobrou alternativou resekčního
výkonu kryoablace, která však vyžaduje hůře do-
stupné speciální přístrojové vybavení. Novinkou je
pak systémová léčba mTOR inhibitory (everolimus,
sirolimus), které mají nezastupitelné místo u nemoc-
ných s TSC, kde jsou AML mnohočetné a recidivující.
Tato terapiemůže pomoci redukovat celkový objem
AML a umožnit případný resekční výkon.