19 / 78
113
Ces Urol 2015; 19(2): 106–117
PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK
téměř jakékoliv velikosti a je metodou volby při
léčení větších nebo krvácejících lézí, kde jedinou
alternativou je nefrektomie.
RADIOFREKVENČNÍ ABLACE
Radiofrekvenční
ablace
(RFA) byla prvně použita
v roce 2008 k léčbě 4,5cm AML (25). Zatím nej-
větší soubor prezentovali Castle a kol. V této stu-
dii bylo léčeno 15 pacientů průměrnou velikostí
AML 2,6 cm (1,0–3,7 cm), z nichž pět podstoupilo
laparoskopickou RFA a deset perkutánní CT řízenou
RFA. Pro laparoskopickou RFA byl použit transpe-
ritoneální přístup. Žádný z těchto pacientů neměl
TSC a všechny léze byly léčeny bez intraoperačních
Obr. 4b.
U nemocné bylo 6 týdnů po výkonu prove-
deno kontrolní CT; tumor nápadně zregredoval svojí
velikostí, z původních rozměrů 63 x 55 mm, nyní do-
sahuje rozměrů 54 x 45mmv nejširšímmístě; změnila
se také výrazně jeho struktura, kdy centrálně obsahuje
zkolikvovaný tuk ve své ventrální části a ve své dorzální
části tekutinu, vytvořilo se silnější nebarvící se pouzdro;
tato tekutina byl příčinou nefralgií nemocné; kolekce se
bez dalších komplikací vstřebávala dalších 10 měsíců
Fig. 4b.
A follow-up CT scan was performed in the
patient six weeks after the procedure. The tumour has
apparently regressed in size, from the original dimen-
sion of 63 x 55 mm to the present 54 x 45 mm in the
widest part. Also, its structure has markedly changed,
centrally containing liquefied fat in its ventral portion
and fluid in its dorsal portion, with a stronger non-en-
hancing capsule having been formed. The fluid was
the cause of nephralgias in the patient. The collection
was absorbed uneventfully within the next tenmonths
komplikací. Nebyla zjištěna recidiva AML během
střednědobého sledování 21,5 měsíců (25).
K RFA jsou vhodné AML, které rostou extrare-
nálně i intrarenálně. Nejméně přístupné jsou ná-
dory centrální, představují negativní prognostický
faktor a nejsou většinou pro RFA indikované (27).
Velikost nádorů, u kterých byla provedena RFA, se
v literatuře pohybuje od 30 mm do 223 mm (27,
28, 29). Nejlepší výsledky (úspěch ablace ve 100%
bez recidivy) byly u nádorů menších než 40 mm.
K destrukci nádorů menších než 30–35 mm v nej-
větším rozměru postačí v naprosté většině jeden
výkon, při větší velikosti se signifikantně častěji
přistupuje k dalšímu výkonu (reRFA) s cílem de-
strukce reziduální nádorové tkáně. Úspěšnost RFA
a reRFA u všech nádorů do velikosti 40 mm byla
v 93%. U nádorů větších než 40 mm byla RFA,
reRFA a rereRFA úspěšná jen v 57%. Klingler et al.
(30) prezentovali experimentálně klinickou práci,
která by mohla vysvětlovat vyšší výskyt recidiv
a tudíž horší výsledky u RFA. Rozsah koagulační
nekrózy je závislý na aplikované energii, geometrii
radiofrekvenční sondy, trvání expozice vysokých
teplot, perfuzi krve orgánem a především impe-
danci (odporu) okolní tkáně. Tok proměnlivého
vysokofrekvenčího proudu (375–500 kHz) může
přeskočit do oblasti s menší impedancí, čímž po-
nechá některé oblasti tkáně bez ablačního účinku.
Tento jev se nazývá „skipping“ fenomén.
Přestože se zdá, že RFA je bezpečná v případě
malých a středních renálních AML, nicméně chybí
údaje o dlouhodobém efektu RFA. Většina dostup-
ných studií zabývajících se léčbou AML pomocí
RFA se týkaly lézí < 4 cm, z nichž většina možná
mohla být jen sledována. Je proto nutné provést
větší studie s dlouhodobějšími údaji, aby bylo mož-
né zjistit, zda je RFA skutečně efektivnější než RAE.
KRYOABLACE
Kryoablace (CA) AML byla popsána v roce 1996
Delworthem a kol. (31), kteří použili ještě otevřený
přístup pro nasazení sondy. Jednalo se o objemný
AML (10 x 8 cm) u nemocné s tuberózní sklerózou.
Bohužel po třech měsících došlo k opětovnému