Background Image
Table of Contents Table of Contents
Previous Page  20 / 78 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 20 / 78 Next Page
Page Background

114

Ces Urol 2015; 19(2): 106–117

PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK

růstu nádoru. S rozvojem laparoskopie byly pu-

blikovány další práce s využitím laparoskopické

kontroly umístěním kryosondy, které zahrnovaly

50 pacientů. Ošetřené AML však byly menší (me-

dián 4 cm) a kryoablace byla provedena s dobrým

efektem, pacienti nevykazovali recidivu po dobu

sledování 21 měsíců (32, 33). Retrospektivní ne-

kontrolované studie předpokládají, že v provnání

s RFA může kryoablace nabídnout menší potřebu

Obr. 5. 

Žena ve věku 40 let, sledována pro shluk

2 AML 4 roky pro shluk dvou AML o celkové velikosti

35mm; pro opakované atakymakroskopické hematu-

rie provedeno RFA angiomyolipomu na přechodu pars

intermedia a kaudální třetiny ledviny vlevo; pacientka

je 26 měsíců od výkonu bez známek recidivy

Fig. 5. 

A 40-year-old woman had been followed

for a cluster of two AMLs of a total size of 35 mm for

four years. Due to repeated attacks of macroscopic

haematuria, RFA for angiomyolipomawas performed

at the transition between pars intermedia and the

caudal third of the left kidney. The patient shows no

signs of recurrence 26months following the procedure

doplňujících výkonů (reablací) a vykazuje nižší

četnost lokálních recidiv. Nicméně proměnné,

jako jsou chirurgický přístup (laparoskopický vs

perkutánní), funkční zdatnost/nedostatečnost

parenchymu, anestezie (celková vs. Analgose-

dace)
a odbornost lékaře (intervenční radiolog

vs. urolog), mohou významně ovlivnit výsledky

každé metody. Úspěšnost ablačních metod pro-

kázaná histologicky byla podle studie Weighta

a kol. 93,8% (CA) a 64,8% (RFA) (34). Metaanalýza

99 pacientů prokázala lokální recidivu u 4,6 %

(CA) a u RFA dosáhla 11,7%. Obě metody vykazo-

valy signifikantně vyšší četnost lokálních recidiv

ve srovnání s NSS (35).

RESEKČNÍ VÝKONY NA LEDVINĚ

(NSS)

Zlepšení diagnostických technik spolu s proká-

zanou efektivitou NSS pro RCC má za následek

snahu aplikovat NSS i na AML. Práce, které se touto

problematikou zabývaly, prezentovaly 80 nemoc-

ných (36–39) s AML průměrné velikosti 2,5–12,5 cm

(medián 4,5 cm), které byly resekovány bez kom-

plikací (Clavien/Dindo I-II), a to včetně resekčního

výkonu na solitární ledvině. Délka sledování byla

26–58 měsíců bez recidivy onemocnění či vzniku

renální insuficience. Msezane a spol. srovnávají

výsledky laparoskopické parciální nefrektomie (LPN)

u pacientů s AML s pacienty s jinými renálními ná-

dory (40). I když AML lézí se týkala analýza pod-

skupiny o 14 pacientech, kteří byli identifikováni

až retrospektivně, autoři nezjistili žádný rozdíl v in-

traoperačních a pooperačních komplikacích nebo

konverzi ve srovnání s LPN pro jiné malé renální

léze. Jiné podobné studie srovnávající výsledky

LPN s otevřenou parciální nefrektomií AML versus

jiné malé renální nádory ukazují podobná zjištění,

stejně jako srovnatelné přežití bez recidivy (41, 42).

NSS pro sporadické renální AML tedy nabízí dlou-

hodobé zachování renální funkce a jsou asociovány

s menším počtem komplikací a menším výskytem

recidivy. Údaje z těchto velkých studií podporují, že

NSS lze indikovat jako primární léčbu AML, pokud

není doporučena dispenzarizace. Pro úplnost je