20 / 78
114
Ces Urol 2015; 19(2): 106–117
PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK
růstu nádoru. S rozvojem laparoskopie byly pu-
blikovány další práce s využitím laparoskopické
kontroly umístěním kryosondy, které zahrnovaly
50 pacientů. Ošetřené AML však byly menší (me-
dián 4 cm) a kryoablace byla provedena s dobrým
efektem, pacienti nevykazovali recidivu po dobu
sledování 21 měsíců (32, 33). Retrospektivní ne-
kontrolované studie předpokládají, že v provnání
s RFA může kryoablace nabídnout menší potřebu
Obr. 5.
Žena ve věku 40 let, sledována pro shluk
2 AML 4 roky pro shluk dvou AML o celkové velikosti
35mm; pro opakované atakymakroskopické hematu-
rie provedeno RFA angiomyolipomu na přechodu pars
intermedia a kaudální třetiny ledviny vlevo; pacientka
je 26 měsíců od výkonu bez známek recidivy
Fig. 5.
A 40-year-old woman had been followed
for a cluster of two AMLs of a total size of 35 mm for
four years. Due to repeated attacks of macroscopic
haematuria, RFA for angiomyolipomawas performed
at the transition between pars intermedia and the
caudal third of the left kidney. The patient shows no
signs of recurrence 26months following the procedure
doplňujících výkonů (reablací) a vykazuje nižší
četnost lokálních recidiv. Nicméně proměnné,
jako jsou chirurgický přístup (laparoskopický vs
perkutánní), funkční zdatnost/nedostatečnost
parenchymu, anestezie (celková vs. Analgose-
dace) a odbornost lékaře (intervenční radiolog
vs. urolog), mohou významně ovlivnit výsledky
každé metody. Úspěšnost ablačních metod pro-
kázaná histologicky byla podle studie Weighta
a kol. 93,8% (CA) a 64,8% (RFA) (34). Metaanalýza
99 pacientů prokázala lokální recidivu u 4,6 %
(CA) a u RFA dosáhla 11,7%. Obě metody vykazo-
valy signifikantně vyšší četnost lokálních recidiv
ve srovnání s NSS (35).
RESEKČNÍ VÝKONY NA LEDVINĚ
(NSS)
Zlepšení diagnostických technik spolu s proká-
zanou efektivitou NSS pro RCC má za následek
snahu aplikovat NSS i na AML. Práce, které se touto
problematikou zabývaly, prezentovaly 80 nemoc-
ných (36–39) s AML průměrné velikosti 2,5–12,5 cm
(medián 4,5 cm), které byly resekovány bez kom-
plikací (Clavien/Dindo I-II), a to včetně resekčního
výkonu na solitární ledvině. Délka sledování byla
26–58 měsíců bez recidivy onemocnění či vzniku
renální insuficience. Msezane a spol. srovnávají
výsledky laparoskopické parciální nefrektomie (LPN)
u pacientů s AML s pacienty s jinými renálními ná-
dory (40). I když AML lézí se týkala analýza pod-
skupiny o 14 pacientech, kteří byli identifikováni
až retrospektivně, autoři nezjistili žádný rozdíl v in-
traoperačních a pooperačních komplikacích nebo
konverzi ve srovnání s LPN pro jiné malé renální
léze. Jiné podobné studie srovnávající výsledky
LPN s otevřenou parciální nefrektomií AML versus
jiné malé renální nádory ukazují podobná zjištění,
stejně jako srovnatelné přežití bez recidivy (41, 42).
NSS pro sporadické renální AML tedy nabízí dlou-
hodobé zachování renální funkce a jsou asociovány
s menším počtem komplikací a menším výskytem
recidivy. Údaje z těchto velkých studií podporují, že
NSS lze indikovat jako primární léčbu AML, pokud
není doporučena dispenzarizace. Pro úplnost je