Table of Contents Table of Contents
Previous Page  25 / 84 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 25 / 84 Next Page
Page Background

265

Ces Urol 2015; 19(4): 256–269

PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK

dle laserových paprsků na značky zakreslené na

těle pacienta lze také dosáhnout jen omezené

přesnosti. Také prostata samotná mění v důsledku

nedokonalé reprodukce náplně močového mě‑

chýře a konečníku svou polohu vůči povrchu těla

i kostěným strukturám. Tyto všechny i další jevy je

třeba zohlednit při stanovování tzv.

plánovacího

klinického objemu (Planning Target Volume – PTV).

Je realizováno zvětšením klinického plánovacího

objemu o určitou vzdálenost, která má za úkol s při‑

jatelnou pravděpodobností tyto nejistoty pokrýt.

Moderní ozařovací přístroje jsou vybaveny růz‑

nými technikami obrazové navigace.

Nejjednodušší z nich je tzv.

portálové zobrazení

,

které je schopné pořídit statické snímky z daného

úhlu. Většinou se využívají dva na sebe kolmé sním‑

ky. Jejich srovnáním s digitální rekonstrukcí obrazu

z plánovacího CT je možné stanovit a případně ko‑

rigovat odchylku v rámci kostěných struktur. Doko‑

nalejší zobrazení poskytují vestavěné rtg přístroje,

jejichž snímky pořízené při energii několika stovek

kV (kilovoltů) poskytují mnohem lepší rozlišení než

snímky z portálového snímkování při energii v řádu

MV (megavoltů). Nejvyšší přesnosti při tomto typu

zobrazení lze dosáhnout, pokud jsou do prostaty

implantována drobná zlatá zrna, která jsou na obou

typech zobrazení značně kontrastní.

Ozařovací přístroje mohou být vybaveny i zaří‑

zením pro pořizování CT snímků pomocí kónického

paprsku (

cone-beamCT

). Jejich obraz zdaleka nedo‑

sahuje diagnostické kvality, lze však na něm velmi

dobře rozlišit měkké tkáně a provádět opět značně

přesné nastavení přímo na prostatu. V jedné době

je možné také posoudit požadovanou náplň mo‑

čového měchýře a konečníku a při hrubém nedo‑

držení požadovaného protokolu záření neaplikovat

a akci po několika desítkách minut zopakovat ve

snaze dosáhnout požadované náplně.

Nejsofistikovanější přístroje jsou schopny vy‑

hodnocovat a korigovat polohu v závislosti na

pohybech prostaty několikrát během aplikace

radioterapie. Existují i jiné systémy založené např.

na ultrazvuku.

Brachyterapie (BRT)

Intersticiální brachyterapie

spočívá v zavádění ra‑

dioaktivních zrn přímo do požadované oblasti,

v tomto případě do prostaty. Zdroje záření pro

brachyterapii mají velmi prudký dávkový spád,

a BRT tak představuje vysoce konformní techniku

ozařování. Zavádění je prováděno pod kontrolou

ultrazvuku (TRUS). Díky trojrozměrnému plánování

lze dosáhnout excelentní ochrany zdravých tkání

a orgánů. Existují dva základní přístupy – perma‑

nentní využívající zrna s malým dávkovým příko‑

nem (

Low Dose Rate – LDR

) a dočasné využívající

zrna s vysokým dávkovým příkonem (

High Dose

Rate – HDR

).

Permanentní LDR

brachyterapie je relativně

nenáročnou metodou, kterou lze použít mimo

kurativní indikace také jako záchrannou metodu

při selhání předchozí zevní radioterapie.

Zdrojem bývají zrna radioaktivního paladia

nebo iodu (Pd103 nebo I125).

Dočasná HDR

brachyterapie vyžaduje zave‑

dení speciální katétrů. Výhodou je možnost za‑

vedení některého katétru do oblasti postiženého

semenného váčku, velmi přesné plánování dáv‑

kové distribuce. Hlavní předností je však možnost

trojrozměrného plánování a dokonalejší možnosti

optimalizace ozařovacího plánu. Do připravených

katétrů poté postupně zajíždí vysoce radioaktivní

zrno, které však na jednommístě zůstává jen krát‑

kou chvíli, a poté se přesunuje na místo jiné.

BRT je doporučena u pacientů s nízkým rizikem

rekurence s PSA≤10 ng/ml a GS≤6, T1–T2b. U pa‑

cientů s T2c a vyšším GS nebo PSA je doporučena

kombinace se zevní radioterapií. Technika není

vhodná u pacientů s vyšším objemem prostaty,

s postižením semenných váčků nebo s preexistují‑

cícími prostatickými symptomy vyššího stupně (49).

Stereotaktická radioterapie a alternativní

frakcionační režimy

Stereotaktická radioterapie využívá vysoce kon‑

formní techniky s velmi přesným zaměřením cílo‑

vého objemu. Díky tomu lze aplikovat léčebnou

dávku rozdělenou do pěti a méně frakcí.

U karcinomu prostaty se předpokládají ně‑

které specifické radiobiologické vlastnosti, které