Ces Urol 2012, 16(2):101-107 | DOI: 10.48095/cccu2012013

Možnosti endoskopického řešení dlouhodobě ponechaných inkrustovaných ureterálních stentů

Petra Kočovská¹, Viktor Eret¹, Pavla Toufarová¹, Zdeněk Chudáček², Milan Hora¹

¹ Urologická klinika LF UK a FN, Plzeň

² Radiodiagnostické oddělení LF UK a FN, Plzeň

Cíl:
Na dlouhodobě ponechaných ureterálních stentech vznikají inkrustace, které se časem zvětšují a představují komplikovanou situaci i pro zkušeného endourologa. Cílem článku je prezentovat naše zkušenosti s jejich endoskopickým řešením.

Materiál a metoda:
Od 1/2010 do 2/2012 bylo na Urologické klinice FN Plzeň řešeno deset případů inkrustovaných stentů u šesti nemocných, čtyř žen a dvou mužů. Ve čtyřech případech byl stent zaveden pro sekundární megaureter, 3krát pro ureterolitiázu a 3krát pro hydronefrózu. Průměrná doba ponechání stentů byla 16,7 měsíců (v rozmezí 7-33). Všichni nemocní na zavedený stent zapomněli. K diagnostice byla použita intravenózní urografie 2krát, počítačová tomografie 5krát, 1krát byl použit nefrogram a 2krát ultrasonografie.

Výsledky:
Ve všech deseti případech byly přítomné inkrustace na distálním konci stentů, v šesti případech byl inkrustován i proximální konec a ve dvou případech byl inkrustován celý stent včetně střední části. V sedmi případech byl k řešení použit kombinovaný endoskopický přístup. Všech šest nemocných je nyní bez litiázy dvě nemocné mají trvale zavedené vnitřní stenty pro sekundární megauretery oboustranně. Z rozboru inkrustací se jednalo o smíšenou litiázu. V sedmi případech převažoval fosforečnan vápenatý (apatit), ve třech případech převažoval fosforečnan hořečnatoamonný (struvit).

Závěr:
I přesto, že nemocní zapomínají na zavedené stenty, na kterých se po uplynutí doporučené doby ponechání tvoří inkrustace, lze jejich stav řešit s poměrně vysokým procentem úspěšnosti.

Klíčová slova: endoskopie, inkrustace, stenty

Vloženo: 14. březen 2012; Přijato: 27. duben 2012; Zveřejněno: 1. březen 2012