Ces Urol 2007, 11(3):77-81 | DOI: 10.48095/cccu2007016
Úvod: Neurogenní dysfunkce dolních cest močových (DCM) výrazně snižují kvalitu života nemocných a v některých případech mohou způsobit i významné ohrožení funkce horních cest močových. Standardní léčbou první volby u těchto pacientů je podávání anticholinergik v kombinaci s intermitentní katetrizací, u některých pacientů však tato léčba selhává.
Zatímco těmto pacientům byla v minulosti nabízena zejména radikální chirurgická terapie, v současné době je možno využít i léčbu botulinumtoxinem (btx).
Cílem práce je zhodnotit efektivitu a bezpečnost této léčebné metody ve vlastním souboru.
Materiál a metody: Soubor zahrnuje celkem 42 pacientů s neurogenními dysfunkcemi DCM léčených aplikací btx v období 5/2001-6/2006. V souboru bylo celkem 29 mužů a 13 žen, průměrný věk souboru je 31,3 (8-59) let. Z hlediska etiologie neurogenní dysfunkce DCM zahrnuje soubor pacienty s traumatickou míšní lézí (TML), pacienty s roztroušenou sklerózou (RS) a pacienty s vrozenými dysrafismy (MMC). Ve všech případech selhala konzervativní terapie první volby.
Ve všech případech byl k aplikaci použit preparát Dysport? v dávce 1 000 UI na 1 aplikaci u dospělých. Btx byl podán během krátkého endoskopického výkonu flexibilní jehlou do 40 míst detruzoru. Hodnocena byla subjektivní spokojenost, urodynamické parametry a délka trvání účinku.
Výsledky: Ve skupině pacientů s TLM bylo subjektivní spokojenosti s výsledkem léčby dosaženo u 22 (75,9%) pacientů. U 17 (58,6%) pacientů jsme dosáhli plné kontinence, u 8 (27,6%) bylo dosaženo denní kontinence. Došlo k nárůstu cystometrické kapacity z 194,8 na317ml a snížení detruzorového tlaku z 76,2 na 33,8 cm H20. Délka trvání účinku léčby byla 6,6 (3-9) měsíců.
V dílčím souboru pacientů s RS bylo subjektivní spokojenosti s výsledkem léčby dosaženo u všech 9 (100%). Rovněž u všech 9 (100%) pacientek se podařilo dosáhnout plné kontinence.
Došlo k nárůstu cystometrické kapacity z 178,2 na 462,2 ml a snížení detruzorového tlaku z 52,2 na 10,4cm H20. Délka trvání účinku léčby byla 12,3 (8-15) měsíců.
V podskupině pacientů s MMC bylo dosaženo subjektivní spokojenosti s výsledkem léčby u 3 (75%) pacientů. U 2 (50%) pacientů jsme dosáhli plné kontinence, u 1 (25%) pacientky bylo dosaženo denní kontinence.
Došlo k nárůstu cystometrické kapacity z 221,7 na 318,5 ml a snížení detruzorového tlaku z 58,5 na 23,3cm H20. Délka trvání účinku v souboru byla 8, 25 (7-9) měsíců.
Závěr: Aplikace btx do detruzoru je účinná a bezpečná metoda léčby refrakterních případů neurogenní hyperaktivity detruzoru.
K definitivní standardizaci léčby btx je zapotřebí provedení dalších studií, zaměřených zejména na výzkum vztahu mezi dávkou, ředěním a klinickým účinkem.
Zveřejněno: 1. červen 2007