Ve dnech 9. až 10. září 2010 proběhl na Urologickém oddělení v Kyjově pod vedením primáře Miroslava Krhovského a pod záštitou Sekce pro urodynamiku, neurourologii a urogynekologii (SUNU) ČUS ČLS JEP II. ročník workshopu (jednalo se o akreditovanou akci systému celoživotního vzdělávání garantovanou ČLK) zaměřený na problematiku komplexních rekonstrukcí prolapsů pánevních orgánů (POP). Teoretická část proběhla v příjemných prostorách hotelu Skalák, které se výborně osvědčily již v minulosti. Ve srovnání s předchozím ročníkem došlo k výraznému nárůstu účastníků na 50, především z řad urologů, ale i gynekologů. Kromě toho se setkání zúčastnilo několik desítek zdravotních sester. Co se nezměnilo, byl dobře připravený odborný program. Jeho skladba umožňovala orientaci v problematice i tomu, kdo se s tématem rekonstrukcí pánevních prolapsů setkal poprvé. Těm, kdo tuto oblast sledují podrobněji, dal program možnost osvěžit a ujednotit si dosavadní znalosti a zároveň otevřel některé nejednoznačné otázky této problematiky. Pokud by měly být zmíněny některé z nejpodstatnějších částí programu, pak by to zcela jistě byly funkční anatomie dna pánevního, zdůraznění významu a vedoucí role fyzikálního vyšetření, klasifikace POP, technika a úskalí uložení síťových implantátů. Velmi zajímavou byla rovněž prezentace dr. Kamila Švabíka z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK v Praze zaměřená na chování aloimplantátů používaných k rekonstrukcím POP v krátkodobém a dlouhodobém horizontu.

Teoretickou část prvního dne doplnily druhý den dopoledne praktické ukázky přímo ze sálů kyjovské nemocnice. Měli jsme možnost sledovat rekonstrukci cystokély a enterokély s využitím síťového implantátu. Velice přínosná byla možnost komunikace s operatérem během výkonu, umožňující vrátit se k podstatným momentům, opakovaně si nechat ujasnit anatomické vztahy a orientaci síťky používané k implantaci.

Komplexní problematika POP a jejich rekonstrukcí bude již ze své podstaty vždy spíše záležitostí gynekologů, už jenom vzhledem k tomu, že většina pacientek s touto patologií přichází primárně na gynekologickou ambulanci. To ale nemění nic na tom, že se jedná o nesmírně zajímavou problematiku i pro urologa, i když těch, kteří se této problematice budou věnovat aktivně, může být méně než gynekologů. Pochopení správné funkce a patologií dna pánevního nemá totiž význam jen pro operační řešení POP, ale uplatní se i při diagnostice a léčbě stresové inkontinence, chronické pánevní bolesti či některých případů urgencí.

MUDr. Vladimír Borovička

Urologické oddělení Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha

Open full article